Bar - balkon

[Rebecca Altamirano]

Memory: jo, přesn tak nějak bych to vyjádřila taky. Přikývne a napije se. Mno, tak novýho toho je docela dost, včetně toho, že jsem se mohla smažit v pekle. Ušklíbne se. Bohužel, ten přítel se do novinek nepočítá. Usměje se trochu hořce. A co ty? Povídej, přeháněj. Zamrká na ni s úsměvem.

Ares: no já se tu dřív zdržovala víc jak doma a ráda...ale okolnosti se trochu...změnily. Pokrčí rameny a kopne do sebe zbytek. No dobře, pošli mi sem jednu skotskou. Nechá se ukecat a pousměje se.

[Memory]

Ares: "Ďakujem." Opäť sa naňho usmeje a vezme si pohár. Ani si neuvedomí, že tú slamku jej tam asi dal naschvál, tak nejak automaticky z nej začne ucucávať.

Becca: Prekvapene zamrká. "Počkaj, ako to myslíš, smažiť v pekle? Stalo sa niečo? No ja mám toho tiež pomerne dosť. Stihla som sa niekoľkokrát pohádať s bratom a...mám nového priateľa." prizná a ucucáva zo slamky.

Nemôže nepočuť rozhovor Beccy a Aresa. "S tou skotskou s vami úplne súhlasím." usmeje sa naňho.

[Ares]

Becca: Slyšel jsem, že jste se se šéfem jaksi...nepohodli. Je to až tak zlé? Koukne na ni téměř starostlivě, co u něj rozhodně není běžný výraz. Správná volba. Pousměje se také a přisune jí jednu skotskou. Neprozradíte to na mě dámy, když si také naliju, že ne? Koukne na obě spiklenecky.

Memory: Nemáte zač. Opravdu? Tak proč proboha cucáte tu vodku. A než by Memory protestovala, přisune jednu sklenku skotské i jí.

[Rebecca Altamirano]

Memory: mno měla jsem drobné potíže...možná jsi o tom četla v DV, mělo to co dělat s útokem na Lanu. Kličkuje trochu. Nechci to ale moc rozebírat, protože to dost těsně souvisí s...jistou osobou. Dopoví vyhýbavě. Ale až se to vyřeší, povím víc. Slíbí s úsměvem. Aj, tak hádky to je blbé, zvlášť v rodině...ale snad to není tak zlé? Podívá se na ni tázavě. Páni, vážně? A kdo je to, znám ho? Usměje se upřímně. Moc ti to přeju. Aspoň jedna z nás nechala minulost za sebou... Podívá se na ni, s trochu smutným úsměvem.

Ares: no...kdyby to bylo "až tak zlé" nejspíš si tu už nepovídáme. Utrousí ironicky a trochu upije. Ale je to moje chyba... občas rychleji mluvím a jednám, než přemýšlím. Uculí se nevinně a pokrčí rameny. Jen si nalej, já to neprásknu určitě. Usměje se.

[Remus Lupin]

Remus: +přejde od pódia k baru, úplně střízlivá, dnes je hodná, když má tady společnost. Sedne si s Remusem k baru a objedná jim panáka+ Proč by ses neměl dostat domů? +zeptá se zvědavě+

*lach, chudák, ani se stříkat nemůže, jak má Remuse za zadkem:D...sedne si a jen se pousměje* musím si dát něco na posilněnou, abych to strávil... tyhle hrátky s myslí...*zavrtí hlavou a ani za prase by nepřiznal, že tak trochu má vítr z toho, aby coby vlk nebyl povoláván...moc dobře si pamatuje hlásek z posledně...místo toho se rozhlídne* ale vidím, že to asi bude normální stav...*poznamená, jak tak sleduje různě lidi viset na baru u sklenky*

[Memory]

Ares: Pozerá chvíľu na panáka dosť nisto. "Ale po tomto ma už vážne budú odnášať." pozrie na Aresa. "Odnesiete ma domov?" tuším by už mala prestať chlastať.

Becca: "V poslednom čase som veľa DV neprečítala." prizná. "Ale o tom útoku sa mi čosi donieslo. Snáď sa ten útok netýkal aj teba?" vyvalí na ňu oči. Rada by vedela viac, ale vidí, že sa o tom Becca moc nechce baviť, tak nenalieha. "No dobre. Hlavne aby sa to teda vyriešilo." usmeje sa. "Nie." pokrúti hlavou. "Sú to len také bežné súrodenecké pošťuchovačky. Neviem. Je to jeden z Mýtinkovských chlapcov." musí sa pousmiať pri tom označení. "Ideme spolu na ples ku Styx. Ak tam budeš, môžem ti ho predstaviť." usmeje sa, následne však posmutní, keď vidí, že sa Becca trápi. "Charlie sa ti neozval?"

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: *Když přichází k baru, vidí,že je tam celkem narváno* Tak kam? *zeptá se a pohledem střelí k místu na baru a pak k nejbližšímu stolku. Nechá ho vybrat, protože pořád přemýšlí o představení*

[Nesmrtelný]

Sam: +sjede pohledem po místnosti, krátce narazí na Arese u baru a pak zamíří ke stolku. Nemá náladu sedět v blízkosti toho muže+ Tak prosím +odtáhne jí židli a přesně jak se sluší a patří jí pomůže si sednou (Anita by dostala tik do oka ), potom se posadí naproti ní+ Pořád ještě nervozní z představení? +zeptá se+

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: *nechá se vmanévrovat a usadit ke stolku.Pozoruje ho, jak si sedá naproti ní* Trochu* přizná* Ale to bude tím,že jsem nikdy nic podobného nezažila a tak jsem ani nevěděla co mám čekat a na co se připravit. A co ty? *řekne ale už jen jeho přítomnost jí začne uklidňovat. Pokukuje po barmanovi a přemýšlí co si dá* Nenecháš mě pít samotnou že ne? Alespoň jednu skleničku.*řekne už s trochu normálnějším úsměvem*

[Rebecca Altamirano]

Memory: mnoo, tak trošičku jsem do něj připletla.... Culí se andílkovsky. Ale byla to vlastně docela sranda.... Pokrčí rameny. Na to, že v sobě mohla mít dva zásobníky stříbra, už asi zapoměla:D Áha, takže kanady, uniforma, krátký setřih, drsné rysy, drsné způsoby, ale zlatý srdce? Usmívá se uličnicky. No jasně, ráda ho poznám. Souhlasí s úsměvem. Neozval... já už vlastně ani nevěřím, že se vrátí, ale část mě pořád tiše, tajně doufá, že třeba... Odmlčí se a pokrčí rameny, jakoby všechny, a hlavně sebe přesvědčovala, že jí na tom nezáleží.

(Lani, kdyby jen do oka, nejspíš by pocítila nepřekonatelnou touhu ho zastřelit...což by mohlo být vzhledem k jeho "jménu" poněkud komplikovaný:D )