Soukromé pokoje J-C

[Asher]

Ani ti protivníci už nemají styl... Kroutí nevěřícně hlavou. Převezme si pinzetu a překvapivě jemně a opatrně se začne propracovávat ke kulce. Tak...aspoň vsáknout se uměl. Cuknou mu koutky a zároveň s vítězným úsměvem chytí kulku pinzetou a ta se zvonivým cinknutím, které vydává jen stříbro, dopadne na podlahu. A je venku...potvora. Uculí se a pohlédne na něj.

[Jean-Claude]

no, to je to jediné, co nakonec využil..*se zvednutou paží ho pozoruje a když to cinkne, tak znatelně vydechne* lepší..merci, mon chardonneret...*mrkne na něj dolů* se jí u mě nějak líbilo, nebo co...*spustí ruku a protáhne se, jak v ráně není stříbro, přestane krvácet a začne se dávat dohromady*

[Asher]

Asi byla nějaká obzvlášť přítulná... Cuknou mu koutky. Rádo se stalo, mon ami. Pousměje se a zvedne se. Bříšky prstů se zlehka dotýká kůže a jede vzhůru po linii boku.

[Jean-Claude]

Eh, nesnáším přítulné stříbro...*ušklíbne se* no, teď ještě ze sebe udělat upíra a místo chodící omalovánky...*zaškaredí se na svůj odraz v zrcadle, za to Ashera si prohlédne zálibně, jak se zvedá*

[Asher]

To jsme dva, taky si na něj zrovna nepotrpím. Ušklíbne se. Kdybys s tím chtěl trochu pomoct... Pousměje se a přejede ho pohledem.

[Jean-Claude]

*mrkne na něj do zrcadla a na tváři se mu usadí úsměv* tak takové nabídce nemohu odolat, chardonneret..*zapřede s přivřenýma očima a otočí se k němu přímo* tohle mi už dlouho nikdo nenabídnul...*zauvažuje* tak prosím, jsem celý jen tvůj...*dodá tiše a usměje se ještě víc*

[Asher]

Vážně ne? Pozvedne udiveně obočí. Tak to musíme napravit... Mroukne tiše a pustí vodu. Obratně mu rozepne kalhoty a krátce mu pohlédne do očí, na rtech nepatrný úsměv. Mít celého Vládce jen pro sebe? Tomu říkám neodolatelná nabídka. Zašeptá a měkkou žínkou, kterou namočil ve vodě přejede po břiše vzhůru, od cestičky černých chloupků až na hruď, kde obkrouží jednu bradavku žínkou a druhou pohladí prsty.

[Jean-Claude]

*elegantně pokrčí rameny* časy se mění...většinou jsem ten, kdo se stará, tak proč si neužít výjimku..*sleduje jeho počínání se svítícíma očima* hm..přesně tak...ale toho vládce nech v kanceláři, Chardonneret...*zapřede a přivře spokojeně oči, když se pustí do mytí žínkou* pro tebe jen Jean-Claude...*pousměje se a jakoby náhodou se dotkne prsty jeho ruky v lehkém pohlazení*

[Asher]

To máš pravdu, každý někdy potřebuje vypnout a být...opečováván. Pousměje se a sjede žínkou po boku, pak ho obejde, rukou zlehka pohladí pevné břicho a dlouhými tahy mu přejíždí po zádech. Pak se skloní a zlehka ho políbí na jednu ze stříbřitě bledých jizev po bičování.

[Jean-Claude]

*tiše se zasměje* hm..přesně...*zapřede a vyloženě si vychutnává každý jeho dotek* jen se to s "vypínáním" nesmí přehnat..aby to pak nebylo moc a spíš k zlosti než užitku...*poznamená dvojsmyslně a lehce se zachvěje, jak na zádech ucítí i jeho rty, ale neotočí se, ani nestáhne*zatím ti to jde skvěle, musím říct...*poznamená s mírně natočenou hlavou a nedokáže skrýt lesk v očích*