Soukromé pokoje J-C

[Jean-Claude]

*pohladí po zádech i jeho a ještě se k nim víc tiskne, choulí si je do náručí, jako by je nechtěl nikomu dát a nikam je pustit*

[Manori]

*ani nestačí moc co říct a jsou v soukromé části klubu* eh..no, zatím nevymyslela..ale asi někde, kde ji lidi budou moc vidět...*dopoví na jeho dotaz a usadí se na kraj křesla* hm...*zrak jí padne na stolek s perem* vidím, že dáreček jsi našel...*uculí se spokojeně a pak na něj mrkne* a musím ti poděkovat za tu krásu, co jsem od tebe dostala...*usměje se* i když...že tys to vybíral tak trochu, abys potěšil i sebe..*popíchne ho*

[Jean-Claude]

to asi ano...*kývne na ty lidi* oui, merci, lištičko...*dojde si k ní dřepnout, opře se jí rukama o kolena* budu si na tebe muset dát pozor, začínáš do mě poněkud mnoho..vidět..*usměje se* ale přece bych nevybral špatně, ne?*zapřede*

[Manori]

*nedokáže se na něj neusmívat, jak tam tak u ní dřepí, tak mu vtiskne polibek na rty a zase se na něj zadívá* hm..něco možná už jsem trochu poodkryla...deformace z práce...*zatváří se omluvně* ale neboj, budu se snažit to nezneužívat...*cuknou ji koutky a pak se malounko zamračí* a neviděl jsi Ashera? od vyhlášení loscarů se někde vytratil..*zadívá se mu pátravě do obličeje, v hlase nepatrnou starost* nebo je u sebe?*pátravě se rozhlídne, jakoby mohla prohlídnout skrz zeď*

[Jean-Claude]

to doufám, že se budeš snažit...*zavrčí jí do rtů* hm..někde se nám schoval...u sebe ale není..jestli se nepletu...asi obhlíží výzdobu města..nehlídám ho...ale nikde daleko nebude, to bych věděl...*mrkne na ni* tys u něj vlastně ještě nebyla, že?*napadne ho ďábelsky* pojď, trošku ho dostaneme...*zvedne se a podá ji ruku, když se ho chytí, tak se obezřetně vydají chodbami k pokojům Ashera*

[Jean-Claude]

*dojde tiše k sobě, ostatní se mu nehodlají přiblížit ani na dohled, jen podnikem běží zpráva, že někdo došel do kanclu a za minutku ho nesli v tekutém stavu v ruličce koberce...zabouchne za sebou, zamíří rovnou do koupelny. Před zrcadlem ze sebe stáhne krví nasáklou košili, kterou s mlasknutím odloží na kraj a chvíli se prohlíží v zrcadle...trochu si povzdychne, a dá se do práce vytáhnutí stříbrné kulky z těla, trochu se u toho šklebí a po boku mu u toho teče proužek tmavé krve až na podlahu*

[Asher]

Otevře tiše dveře do koupelny, které za sebou hned zavře a opře se o ně, s rukama založenýma na hrudi. Se zájmem ho pozoruje, jak si tam krvácí na podlahu na rtech tak trochu hrdý úsměv. Tak jsem se doslechl, žes u sebe v kanceláři pořádal mejdan...a že mě ani nepozveš, to bych si mohl vzít osobně. Cuknou mu koutky a v očích mu zablýskne.

[Jean-Claude]

*se zaujatě dloube...potichu si tam nadává, že v tom úhlu mu ta kulka pořád klouže*ach...tak to se omlouvám, příště pošlu pozvánku..*poznamená* ale o nic jsi nepřišel...moc dlouho na hraní mi nevydržel...*zatváří se smutně* a zasvinil koberec...*na to nezapomene* merde...*zavrčí si a narovná se, otře si ruku od krve s pinzetou do kalhot* že se trefil zrovna tak blbě...*ošije se a natáčí, jak hledá lepší úhel*

[Asher]

Hmm...hračky dneska už nic nevydržej. Zatváří se taky velmi zkroušeně a nespokojeně. A ještě nevychovně nadělají binec... Kroutí hlavou, kamže ten svět spěje. Nechceš odbornou pomoc? Odlepí se od dveří s nevinným úsměvem na rtech. Klekne si k němu, aby viděl na ránu a velmi zaujatě si ji prohlíží.

[Jean-Claude]

*chvíli ho před sebou upřeně pozoruje* tak nevím, jak tě tak vidím..*jak si tu ránu tak prohlíží* ale prosím..posluž si, stejně se tam nemůžu dostat...a hlavně ji ven...už mě to stříbro začíná otravovat..*nakrčí nespokojeně nos a podá mu pinzetu, hezky se mu pootočí*hm..asi to je dobou..ještě takové nějaké podivné zmutované cosi...*znovu se zatváří nad mutantem lehce znechuceně*aspoň, že se vsáknul rychle.. jeden na něj nemá celou noc...