Soukromé pokoje J-C

[Manori]

náásilí..*pískne a stáhne ruku* to se bude hlásit...*zašklebí se* jako kdo...my? MY?*tváří se naprosto nechápavě, jak ho vůbec tohle mohlo napadnout...ale pod modrým pohledem trochu uhýbá*

[Asher]

Zasměje se. Touché, mon ami. Potřese hlavou. Zatváří se absolutně nevinně, že by mu to člověk i sežral. My? Mrkne na Man. Copaky my dva vypadáme, že bysme se mohli proti tobě paktovat? Non...to prostě není možné. V očích mu uličnicky blýská a jak vidí, že Man není z toho pohledu úplně fit, tak se přesune k ní a přitáhne si ji do náruče. Přitulí si ji zády k sobě a koukne přes ni na J-C. Hmm, co myslíš? Nevypadáme jako ztělesněná nevinnost? Zeptá se ho úplně vážně, dokonce ani koutky mu necukají smíchy. Jen oči ho trochu zrazují.

(heh no to asi měli:D Já už rozpůlila i Beccu, tý to ale neva, stejně je už asi schizofrenní:D nebo spíš...trpí disociativní poruchou osobnosti, jak jsem se dnes dočetla:D tím vlastně asi tak trochu trpíme všichni:D)

[Manori]

*bleskově se přesune Asherovi do náruče, sková se u něj a přes jeho paže se kouká na J-C a snaží se tvářit jako andělíček* jak bychom vůbec mohli...*přidá se, u Ashera jí otrnulo, nebojí se, že z ní bude límec:)* hodný upír...*málem se udusí, když to vysloví a kouká se přitom na Ashera, ale povede se jí to říct* a bystrozorka, strážce magického zákona...ts..neblázni.. *zavrtí hlavou* čistí jako bílý papír...

[Jean-Claude]

*když mu Ma prchne z náruče, tak si založí ruce na prsou a sleduje je, jak mu tam hrají divadýlko* oui, vy dva....*a musí s úsměvem zavrtět hlavou* docela dobrý proslov..ale poznám, když mi někdo lže...a ani ty o tom, co říkáš, nejsi přesvědčena, lištičko...*sjede si je pohledem, jak se k sobě tulí* ale musím uznat, že je na vás rozkošný pohled...*zablýskne se mu v očích*

(ok, tak já pak písnu J-C do DM, že tam jako hromadně dojdou...cha, jo, rozpůlení nevadí...běžně se čtvrtím:D)

[Asher]

Potřese rezignovaně hlavou, na rtech pobavený úsměv. Lži někomu, kdo pozná i tu nejmenší lež. Dělá jakoby to on nepoznal. Vážně? Přitulí si ji víc a lehounce jí okousne ouško, v očích ďábelské plamínky. Mám ale dojem, že se nám lištička v té vodě brzy rozpustí. A to bychom nemohli dopustit, nemyslíš, mon ami? Koukne na něj s úsměvem.

(čtvrcení je moje největší záliba:D)

[Jean-Claude]

Vážně...*přikývne* tak to nesmíme dopustit...*zvedne se, vyleze z vany a natáhne k ní ruku* tak co...pustíš se svého zlatovlasého ochránce? *vábí ji k sobě*

[Manori]

hm...*zavrčí si, že jim to nesežral, pak polkne jak se zvedne a kouká na něj nahoru* no...já ti nevím*protáhne se Asherovi v náručí ostentativně, jak jí je u něj dobře* ale rozpustit se vážně nechci...*vzdá to a chytí se jeho nabízené ruky..a než mrkne je venku z vany u J-C*

[Asher]

Zatváří se ukřivděně, jako dítě, kterému sebrali lízátko. Že jsem něco vůbec říkal. Zamrmle si a vyleze z vany za nimi. Ještě si z vlasů vyždíme vodu, aby neudělal potopu. Vezme si velkou černou osušku a položí ji Man kolem ramen. Aby nám lištička nenastydla. Mroukne s úsměvem a políbí ji na krk.

[Jean-Claude]

*jen se uculí nad tím výrazem* já ti ji zase někdy půjčím, mon chardonneret...*dobírá si ho, sám si¨omotá osušku kolem pasu a vytřepe vodu z vlasů*

[Manori]

děkují...*zabalí se do osušky, natáhne se a vtiskne mu polibek na tvář*