od Jean-Claude » pát říj 22, 2010 12:40 pm
*jen přikývne, myslel si to...o svých upírech by to věděl, že se někdo podřekl* Věřím, že to nikde nebudete šířit. Pro vaše dobro.*usměje se na ni*Víte, vlastně mě to překvapuje, protože ona trvala na tvrdém trestu pro něj. *přejede jen tak mimochodem prsty po hraně stolu a sleduje ji* To je v pořádku, Syriano. *a když vidí, jak se jí ulevilo, tak mu to nedá a dodá* jestli vás to potěší, tak vám prozradím, že mu osobně posílám část své energie, aby se uzdravil rychleji. Tak trochu doufám, že ho to na chvíli přivede k rozumu.*zasměje se* Ztracených duší...to je hezké...*zadívá se na ni takovým trochu smutným pohledem, který je těžký staletími a zkušenostmi* možná byste měla začít u sebe...*řekne tiše a pak dodá* až se Aubrey vrátí, nebudu mu bránit se volně pohybovat. Ať už je jakýkoliv, všichni tady jsou svobodní, jak jen to je možné. Je pak jen na vás, co mu dovolíte...Pokud už jste mu nedovolila příliš předtím...*zadívá se na ni vědoucně* jestliže myslíte, že jste s ním v bezpečí, prosím. *pokrčí rameny* Ale jedno vám ještě prozradím. Pokud by se podobná nehoda s fatálními následky stala venku, nebudu k Aubreymu moci být tak shovívavý. Jeho trest bude rovněž ..fatální, protože už nebude jiná možnost. Myslete na to, až zatoužíte s ním být sama. *zvedne se a přejde kolem stolu a posadí se na roh* Nebráním nikomu v životě, který chce vést, jen buďte opatrná na svá přání, ano?*dodá měkce a poslední slova ji obejmou jako kožešina*
"I feel like a child in the dark who knows the monsters are under the bed. I want to be told it will be alright, but I am far too old to believe such comforting lies."