Recepce a vchod

[Ares]

Nesmrtelný: K muži, co právě vešel se otočí, až když ho osloví. Prohlédne si ho zamračeným pohledem. Nemyslím. řekne velice otráveným tónem.

[Nesmrtelný]

Ares: +jeho nerudný ton ho nijak nerozčílí ani nepobouří+ Když ne, tak se omlouvám +mírně kývne hlavou+ Viděl jsem už tolik tváří že se mi občas pletou +vlastně má dojem že ho nezná, ale viděl ho někde vyobrazeného. To si ovšem nechá prosebe a zase se otočí k pultu a dál si Arese nevšímá (chudák Ares :-D)+

[Ares]

(neboj se o něj, on až takový chudák zase není;))

Nesmrtelný: Nijak zvlášť ho to, co řekl, nepřekvapí. On taky už viděl leckoho a zrovna teď by nejradši neviděl nikoho. Takže Nesmrtelného jednoduše ignoruje.

[Rebecca Altamirano]

Ares: No mě to tu tak napůl patří. Zamrká na něj nevinně a usměje se. Pak mrkne do kompu a najde si ho tam. Jasný, vidím to tu. Pak na něj krátce koukne. A koukám, že jsi vcelku a hádám, že i Postrach nepřišel o žádnou důležitou část těla. Uculí se, nacvaká to v kompu a podá mu účtenku. Tady to je. Doufám, že jsi byl spokojený? Sonduje zvědavě:))

Nesmrtelný: Dobrý den. Usměje se i na něj. Ano to je. Předpokládám, že budete chtít sparring partnera? Taky je to částečně řečnická otázka.

[Nesmrtelný]

Becca: +Je rád že je tu ona+ To předpokládáte správně. Hlavně někoho kdo mě nezabije +zasvěceným osobám musí jeho výrok připadat směšný+ ale taky někoho kdo mě nebude šetřit. Myslím že mi nicnedělání leze na mozek +opře se o pult a nakloní k Becce+ začínám mít totiž dojem že vidím staré řecké bohy a to už je myslím na svěrací kazajku. Ještě bych mohl začít vídat mimozemšťany a rovnou mě budou moct někde internovat +je řečný jako vždy+ A co ten můj meč s podpisi krásnýmch majitelek obchodu? +změní téma+

[Kocour]

Mňau! *vyskočí na pult zdánlivě odnikud*

[Rebecca Altamirano]

Nesmrtelný: Ze všech sil potlačí uchechtnutí, ale koutky jí stejně trochu cuknou. No to jo, to už je docela vážný, řekla bych. Potřese soucitně hlavou. A na meči se maká dnem i nocí, řekla bych, že brzy bude hotový. Usměje se. Tak...a co s tím sparring partnerem? Myslíte, že byste vzal zavděk mou maličkostí? Zamrká na něj jak andílek.

Pak sebou trochu cukne. Kocoure?! Co ty tady? Hledáš Manori? Nebo Postracha? Zvědavě si ho prohlíží. A nebo hledáš spíš něco na zub, hmm? Uculí se.

[Kocour]

Mňau! *olízce Rebecce nos, zadívá se na oba jemu cizí muže a podezřívavě zfialový*

[Rebecca Altamirano]

Zasměje se. No jo, dobře, něco se tu určitě najde. A tohle jsou naši zákazníci, tak se chovej slušně. Zamračí se na něj, na chvilku odběhne dozadu a vrátí s plnou miskou voňavého masíčka a s druhou miskou vody. Tak tady to je, pane Kocoure. Položí mu to stranou na pult a podrbe ho za uchem. Dej si do nosu. Usměje se.

[Nesmrtelný]

Becca: +Mírně pozvedne obočí+ Dnem i nocí? Čím jsem si zasloužil takovou nastandartní péči? +řekne jakoby snad nastandartní péči nikdy nedostal+ Bude mi neskonalou ctí s vámi skřížit meče +z rukou na srdci se mírně ukloní+ Jen abyste nebyla tvrdě sklamána mou lidskostí...

Kocour: +dlouze si ho prohlíží. Už viděl větší podivnosti než kočku měnící barvu+ Zdravím +řekne když se dostatečně vynadívá+ Něco mi říká že ty nejsi kotě na hraní +podotkne+