Dojo

[Ares]

Vskutku impozantní. řekne, když mu Postrach přistane na meči. Švihne ním vzhůru, no jeho už nezasáhne. Musí udělat otočku,aby opět získal rovnováhu a taky se vyhnul jeho meči, který mu hruď mine jen o vlásek. Jsem si ale jist, udělá výpad vpřed, že i vy, pane Postrachu, v poslední chvíli se vyhne jeho čepeli, aby mu nezasáhla obličej. Svým mečem zamíří na jeho břicho, máte své slabé místo. Využije jeho nepozornosti, volným mečem zaútočí na jeho krk a když Postrach zvedne svůj meč, aby se bránil, udělá výpad i druhým mečem. Ostří zaskřípe, a on drží v křížovém sevření jeho krk, i když ho Postrach blokuje jedním svým mečem. Tak jako všichni. dořekne klidně a až teď věnuje pozornost druhému Postrachovu meči, který mu svým hrotem míří doprostřed hrudníku. Stačilo by jen trochu přitlačit a prošel by skrz-naskrz. On však nemá v úmyslu mu ublížit, tak předpokládá, že Postrach je na tom stejně. Jejich souboj tím skončil nerozhodně.

(doufám, že ti nevadí, že jsem to takhle ukončila)

[Postrach]

(v pohodě:) pat je rozumné východisko..oni by se asi oba mohli jaksi nakrájet na velikost sushi a po chvíli pokračovat:))

každý máme slabé místo...*zastaví, když se dostanou do bezvýchodné situace a stáhne se s mírnou úklonou na konec souboje* jde jen o to ho nepříteli neukázat..*pousměje se* a naopak zjistit jeho slabinu. Ať to stojí, co chce. Teprve pak zaútočit a zničit jej...*dojde ke stojanu odložit meč, druhý se zubem dá bokem, aby se na něj zbrojíř podíval*

[Ares]

Souhlasím s vámi. Taky přejde ke stojanu a vrátí tam půjčený meč. Ten svůj strčí zpátky do pouzdra. Děkuji vám za souboj. Bylo to velice...vyrovnané a to můžu říct velice zřídkakdy. podá mu pravici.

(No jo, s nesmrtelnými je to někdy těžké:))

[Postrach]

Nápodobně..*stiskne ruku* klidně zase někdy přijďte..nebývám tady pořád, ale on už mi dá někdo vědět...*navrhne*

[Ares]

Kdybych přišel, dám vědět. vezme si své věci, oblíkne si košili a jde ke dveřím. Ještě se se otočí. Na shledanou, Postrachu. vyjde ven na recepci.

[Postrach]

*rozloučí se s ním a jde sehnat zbrojíře, aby se podíval na ten meč*

[Rebecca Altamirano]

Dojede do Guns, už převlečená do tréninkového oblečení, což jsou volné černé kalhoty a černá košile, na nohou má ninja boty. Mezitím než dorazí Nesmrtelný, tak se trochu rozcvičuje, dělá tam přemety, kotouly, občas trochu o běhá po zdech, někdy i v upíří rychlosti, tak je trošku neviditelná:P

[Nesmrtelný]

+Vejde dovnitř, zastaví se ve dveřích a pozoruje jí jak se rozcvičuje. Taky ho napadne že to měl udělat, ale když se to tak vezme přišel se spíše jen vymlátit, než cokoliv hlubšího+ Rychlost nebo přenos v prostoru? +zeptá se když zmizí a oběví se na druhém konci místnosti anižby viděl jak se tam dostala. Postoupí dopředu+ Rebecco +položí si ruku na srdce a mírně se ukloní+

[Rebecca Altamirano]

Zastaví se na konci místnosti, aniž by byla vůbec zadýchaná. Dojde k němu a usměje se. Jen rychlost, jsem jen prostá upírka. Pousměje se a lehce mu kývne. Pak ukáže k vitrínám z nerozbitného skla a na zdi obložené zbraněmi. Tak si račte vybrat dle libosti. Mávne rukou stylem prodejce luxusních aut (můžeš vybírat z přímo z nabídky http://www.landofsinners.hys.cz/forum/viewtopic.php?f=117&t=646

[Nesmrtelný]

+Putuje pohledem po po stěně+ Prostá upírka... +zopakuje a pousměje se. Obdivuje katany, líbí se mu i jiné zbraně, ale z jistotou se chopí naprosto običejného obouručního meče. Zvedne si ho před obličej, v čepeli se skoro vidí jak je dobře vyleštěné. Chvili to vypadá že si vybere právě tenhle, který je velký jak celá Becca, ale pak ho zase vrátí na místo a zvolí se jeden o něco menší, vhodnější k šermu ve dvou. Ten první je tak akorád k masakrování+ Ten mi docela vyhovuje +řeken spíše prosebe. Jednou rukou si rozepne košili, stáhne z ramen, přehodí meč do nahé paže a stáhne si košili i z druhého ramene. Hodí jí ke zdi. Hrudník i záda má dobře vypracovaná, ale spíše než posilováním, je to dáno fizickou prací a právě zacházením z meči. Největší zajímavostí je že na ni nemá ani tu sebemenší jizvičku+ Pokud mi budete chtít useknout ruku +obrátí se k ní se svým poklidným úsměvem+ tak prosím levačku, ať si jí můžu pravačkou přišít +zavtupkuje, potom se ale jeho úsměv naprosto vytratí, nahradí ho skoro voskově vypadající masky a zaujme bojoví postoj+