Angelův pokoj

[Spike]

+Angelův pohyb ho probudí, nerudně rozlepí oči a ještě nerudnějic se na staršího upíra ušklíbne+ Stebou se fakt nedá spát +zamumlá směrek k němu, otočí se na druhý bok než leží, přitáhne si peřinu k bradě a dělá že spí dál+

[Neferet]

+fakt, že už jí nic netíží na prsou a prudký pohyb jí upozorní, že už je Angel vzhůru, otočí k němu hlavu a starostlivě si ho prohlédne+ V pořádku? +zeptá se, anižby pořádně tušila na co+ Dobrý.... poledne. +popřeje mu nakonec rychle také pátrajíc v orientaci kolik by tak asi mohlo být a zavře knihu+ Ehmn... +podívá se na knížku+ .... já... neměla jsem co.... tak jsem.... +zastydí se, když jí dojde, že se mu vlastně hrabala ve věcech a vrátí knížku alespon na stoleček, otočí hlavu k nerudnýmu Spikeovi a konejšivě se usměje na jeho záda+ Asi bychom se měli přesunout, abychom ho nebudili. +zašeptá+

[Angel]

+Nejprve mu nedochází za co se omlouvá, až pak si všimne knihy+ Aha.... to nic... klidně si ji přečti +dovolí jí, vystrčí nohy spod peřiny a položí je na podlahu+ On stejně nesmí, jen to hraje +podotkne neutrálním hlasem+ Mimochodem Spikeu jí se přinejmenším v posteli nerozvaluju diagonálně, nejím tam a nekouřím... obvikle +přizná se neochotně+

[Spike]

+Poslouchá jejich nerozhovor+Ste po ránu nějak filozofický +zavrčí načež se prudce otočí+ jasně lásko, přečti si Danteho. Aspoň pochopíš že svalovec nemá v prdeli narvanej kříž, nýbrže je schizofrení osobnost +jak to souvisí z Dantovím Peklem chápe asi jen sám Spike+ Jaktože nejíš? Pamatuju si že sis tam tahal ženský a mi pak vynášeli mrtvoli.

[Neferet]

Díky. +pusměje se na Angela+ A ty si zase neuvěřitelně nerudnej. +vrátí mu klidným hlasem, tedy spíš jeho zádum a vytáhne se do sedu, těká mezi těmi dvěma očima a přemýšlí o čem to zase mluvěj, ale nekonec dojde k názoru, že to asi nemá cenu, jelikož to opravdu nechápe, co ale pochopí je narážka na jídlo a mrtvoli, jen lehce protočí oči a chystá se vysoukat z postele, mručíc si potichoučku něco o tom, že je to vážně skvělý první ráno, co se probudili všichni v jedný posteli a vede si takový ironický rozhovor o tom jak se vyspala skvěle+

[Angel]

+Prudce se otočí a opře jednou rukou o postel aby mohl an Spikea vrhat naštvané pohledy+ nebudu ti připomínat jak si nám před zraky několika lidí, tedy dokud žili, rozsekal barák sekyrou protože si zase měl jednu ze svích nálad +odfrkne si+ Ty si jak ženská Spikeo co má tak každej deset let menstruaci +zavrčí. Neferetina komentáře si nevšímá, asi proto že takové prohlášení slyší desetkrát do týdne od mladšího upíra+

[Spike]

Tak mi to nepřipomínej blbče když mi to nechceš připomínat. já to toiž stejně nechci slyšet +rozhodí rukama+ Taky se nemusíš posrat s toho že ti nějdou jednou za čas neleze do prdela a nechová se podle tvejch představ. Ty si byl... furt si.... jen samí "chovat se jako člověk", "splinout z davem" Asi ti ještě nedošlo lásko že umřít znamená docela dost vybočit z davu. Já +ukáže si na hruď+ to musim vědět. Umřel sem dvakrát +samozřejmě neopomene Angelovi připomenout svoje hrdinské obětování se+

[Neferet]

+vymotá se zpod deky a jelikož by ani pravou ani levou stranou postele nevylezla, rozhodne se to vzít přímo, proto vstane, trošku vrávoravě dojde do nohou postele a ladně, bez jediného pořádněho zvuku přeskočí sedadlo, co je u postele a dopadne tiše na špičky, pomalu jí z tý jejich výměny názorů začíná bolet hlava, je jí jasný, že snažit se je uklidnit, by bylo marný a zbytečný plýtvání svých sil, bude si na to holt muset zvyknou, tedy už si zvykat pomalu začíná, nechce se jí oblíkat si korzet, tak ze země zvedne Angelovu černou košili, co si včera půjčila a obleče si jí, ale nezapne, sedla by si do křesla, jenže tam se jaksi pomalu ale jistě dosti roztéká zmrzlina, takže balancuje na jedné noze zatímco se souká do džínsů, po očku ty dva sleduje a čeká jestli si náhodou neskočí po krku+

[Angel]

Ty to prostě nepřetaneš omílat do nekonečna +téměř si odplivne, rozhodně k tomu nemá daleko+ Já obětoval... obětoval jsem pro svět hodně věcí. Vzdal se toho po čem jsem toužil +prudce se nadechne, protože by mu nejraději vmetl do tváře jak se vzdal Buffy a pak svého syna, ale to nemůže+ a Peklo jsem si užil na vlastní kůži. Já jsem.... +zarzí se když mu Neferet projde před nosem a jde se obléct+ Kam jdeš? +zeptá se, se zoufalstvím v hlase. Zní trochu jako malé dítě kterému odchází matka+

[Spike]

A ty zase neumíš nic jinýho než fňukat nad vlastním osudem +odfrkne si+ Brečíš nad tím co si. Když ti to tak vadí, klidně se můžeš jít poráno opalovat +zavrčí. Naštěstí ho Neferet která vstane stačí přerušit dřív než se dostane k tomu aby Angelovi připoměl všechny jeho pokusi o sebevraždu+ Proč vstáváš lásko? +zeptá se i on, je narozdíl od Angela překvapený a taky trochu nazlobený že jde pryč+