Dojo

[Ares]

Jenom kývne, jakože souhlasí. Když zbrojíř odejde, svlíkne si košili. Svaly na ramenou se mu napnou, když vyndá z pouzdra svůj těžký meč. Párkrát ním jenom tak švihne ve vzduchu. Vzduch kolem něj tiše zaskučí. S úsměvem poslouchá ten zvuk. Rozpřáhne se a udělá další výpad proti neviditelnému nepříteli. Takhle pokračuje...

[Postrach]

*přesně za půl hodiny vejde do dojo naprosto neslyšně, a chvíli ho pozoruje při cvičení zkušeným pohledem, odhaduje, jak na tom je..při jedné, obzvlášt prudké sérii útočných výpadů se zadívá pozorněji* doporučil bych zařadit i nějaký obranný prvek v téhle sérii...*ozve se a když se Ares otočí, přejde k němu blíž* Dobré dopoledne, náš zbrojíž mě informoval, že byste mě zájem o sparring partnera v šermu... jmenuji se Postrach...*napřáhne k němu pravici a sjede si těžký meč v jeho rukou* velmi kvalitní práce..

[Ares]

Samozřejmě ho vůbec neslyší, až když se mu takhle ozve za zády. Prudce se otočí. S většinou mých protivníků jsme se nikdy nedostali tak daleko, abych se musel uchýlit k takovým praktikám. zavrčí lehce podrážděně, jelikož ho takhle vyrušil. Když ale zjistí, kdo to je, přestane se tvářit tak nepřátelsky. Ares. podá mu pravici a pevně mu ji zmáčkne. Ne aby ji rozdrtil, spíš jenom tak chlapsky pevně. Jo, to je. láskyplně pohladí chladnou ocel. Pak ruku stáhne. Mám v úmyslu jej prodat. řekne tiše, no na jeho tváři se nepohne ani sval, i když by nejraději křičel. Prohlídne si Potracha hodnotícím, trochu poderízavým pohledem, jakoby nevěřil, že mu bude rovnocenným soupeřem. Kde máte svůj meč? zeptá se se zdviženým obočím.

[Postrach]

*opětuje stisk* Prodat?*malinko pozvedne obočí* Není to škoda, zbavovat se takovéhle zbraně?*zadívá se na něj a pak přejde ke stojanu s meči* nevěděl jsem, co za meč budete mít...*vysvětlí a sáhne po jednoduchém jedenapůlručáku s křížovou záštitou, vytáhne ho s trochu větší lehkostí, než jaká odpovídá skutečné váze meče, ale jinak na něm nelze poznat nic o tom, jakým protivníkem je a vrátí se zpět k Aresovi* vystačím si s tímto..pokud netrváte na tom, abych si došel pro svůj osobní..*mírně se pousměje*

[Ares]

Na jeho otázku přirozeně neodpoví. Pozorně sleduje, jako si vybírá meč. Neunikne mu, s jakou lehkostí meč zvedne. Při výběru se však nepatrně zamračí. Nic ale neřekne, dokud se k němu Postrach opět nepřiblíží. Je jenom na vás, s čím budete bojovat. Nemůže si však odpustit drobný úšklebek. Jeho meč je sice kratší, ale rozhodně lépe vyvážený a kvůli speciální oceli téměř nezničitelný. Začneme tedy? Zaujme bojové postavení s mečem zvednutým ve výši ramen.

[Postrach]

*přikývne a také zaujme postavení, provede několik zkušebních výpadů, zdánlivě jednoduše, trochu si ho testuje a zkouší, ocel o sebe jen zvoní* hodně let zkušeností..*řekne mezi výměnou, kdy se pro změnu kryje a nepoloží to jako otázku a o něco přidá na rychlosti i síle, aby se tam jen tak neoťukávali, ale donutil Arese více to vzít vážně a opravdu předvést, co v něm je*

[Ares]

Ze začátku se spíš jenom tak baví. Přizpůsobí se jeho technice i rychlosti. Hraje si s ním jako kočka s myší až do doby, kdy Postrach trochu přitvrdí. Když je už podruhé donucen vyhnout se jeho výpadu, nejdřív se zatváří překvapeně, pak se ale ušklíbne. V tom úšklebku je nepatrný náznak spokojenosti. Vy nejste obyčejný člověk, viďte? Švihne mečem ze strany, no o pár centimetrů mine jeho levou paži.

[Postrach]

proč myslíte?*vyhne se jen nepatrně a znovu provede bleskový výpad, který tentokrát rozvíří vzduch těsně kolem hrudi, tak využije výhody delšího meče, je otázka, jestli plně, nebo se stáhl zpátky, znovu se do něj pustí, čepel se jen míhá vzduchem, občas změní směr a techniku úderu, pak vynechá a poskytne mu tak možnost k opětovnému útoku* mohl bych se zeptat na totéž...*nadhodí po jedné zvlášť ostré výměně*

[Ares]

Uhýbá jeho bleskově rychlým výpadům. Protože se žádným smrtelníkem jsem nikdy nemusel využít obraných pozic. Jako důkaz mu jedna z nich právě zachrání kůži před Postrachovým úderem. Sveze se na jedno koleno, aby tak získal lepší pozici k zasažení. Nepodaří se mu to však a jen díky rychlému překulení, se dostane z dosahu jeho čepele. Jste velice rychlý. řekne vážně, když opět na poslední chvíli zablokuje jeho meč. Zkříží čepel proti jeho, no v té chvíli Postrach náhle změní směr. Tudíž nestihne zareagovat a ostří se mu zakousne hluboko do pravé paže.

[Postrach]

*jelikož by ho Postrach nezranil, rozhodně ne nějak výrazně (a hned při prvním zkušebním boji:D), uhne na poslední chvíli ostřím, které ve vzduchu jen pískne, přesto ho řekněme říznul do krve...stáhne se, lehce meč protočí a zůstane stát* v pořádku?*sjede pohledem na okamžik k paži, po které mu stéká pramínek krve* opravdu nejsem obyčejný smrtelník..*přizná po chvíli, sklopí meč a kdyby ho nedržel v ruce, vypadalo by to, jako že zrovna přišel, jak není ani nijak výrazně zadýchaný, ani se nepotí* ale šermu jsem se věnoval dlouho předtím..*nedořekne před čím* i když ne tak dlouho jako vy...*dodá a šlehne po něm vědoucíma šedýma očima*