Zákulisí

[Jason]

*všimne si, kam ji vystřelila ruka a nasadí nevinný pohled č.3, ale musí se na ni culit, dokud mu úsměv neoplatí, zadívá se směrem, kterým mávne, jako by tam mohl něco vidět, pak zakroutí hlavou* jo, musím doplnit tekutiny...*zašklebí se a vcucne tváře jako mumie, pak se omluvně zašklebí* nic proti..*cvakne zuby a jen povytáhne obočí, co to vytáhla a chvíli přemýšlí, jestli ji má bouchnout do zad, ale to by mu fakt mohla ustřelit ko..leno* no to nevím...kolik si toho dneska už vypila?*uculí se zvědavě*

[Rebecca Altamirano]

Je mi to jasný... Zasměje se a naoko se na něj zamračí. No ještě aby něco proti. Blýskne na něj bílými tesáčky. Kolik? Vážně se nad tím zamyslí. Mnooo...asi docela dost. Uculí se nakonec. Ale jsem vcelku v pohodě...teda...myslím. Usměje se. Jsem dnes nějak chytla slinu no. Zatváří se trochu rozpačitě.


(lach...ko...leno:D je po mě fakt:D)

[Jason]

*se uculí víc, a jak se mihnout zoubky, tak až teatrálně ustoupí o krok dozadu* jo, v pohodě..*kývne* a to míváš často, slinu? A jenom na alkohol nebo i...*vyzvídá zvědavě*

[Rebecca Altamirano]

No...poslední dobou docela jo. Trochu se nad tím pozastaví. A slinu na to druhé zaháním právě tím prvním. Ušklíbne se a blýskne jí v očích.

[Jason]

*zasměje se a pak přimhouří očka a chvíli si ji zkoumavě prohlíží* ale dneska je to druhé už ..uspokojeno, ne?*šeptne* a daří se to? Zahánět?*zvědavě přejde blíž, si rád hraje:)*

[Rebecca Altamirano]

Upřímně...moc nedaří. Uculí se. Hmm...co myslíš? Je nebo není? Zavrní tiše a sjede ho dlouhým, docela všeříkajícím pohledem.

[Jason]

*široce se na ni usměje a taky si ji prohlídne* jak co...snídala si..*řekne prostě fakt, který vidí, holt má zkušenost s nakrmenými upíry:D* ale jestli tě to uspokojilo...docela..hmhm..to nevím..*se zatváří, jako by zvažoval, co by jí tak mohlo chybět..*

[Rebecca Altamirano]

Trochu zalape po dechu, když tak v klidu začne rozebírat, co ji uspokojilo a co ne. Najednou, během mrknutí oka je u něj a zlehka, ale docela pevně ho tiskne ke zdi, tvář těsně u něj. A chceš to snad zjistit? Zavrní tiše těsně u jeho rtů, pohled upřený do jeho očí.

[Jason]

*ani nestihne setřít z tváře pobavený úsměv, že ji tak dostal a už je na zdi...* jestli máš na mysli svačinku, tak nemohu sloužit..*malinko se jí pod rukama napne* ale jinak se rád přiučím...*šeptne a do rtů se jí opře jeho horký dech*

[Rebecca Altamirano]

Svačinku na mysli nemám, jak jsi správně poznal, jsem po jídle. Zavrní a zlehka se rty otře o jeho a ruku mu zaboří do vlasů a druhou ho pohladí po boku.