Angelův pokoj

[Angel]

+Sleduje pomalu usínající Neferet které se spomaluje dech i tep když dovnitř se svou tipickou hlučnou grácií vrazí Spike. Hlasitě mluví, vyhání teplo spod peřiny a houpe postelí nehledě na to že Neferet už skoro spí. Kdyby neměl pravačku zaměstanou Neferetiným obímáním a zatíženou její váhou asi by ho jedním pravím hákem umravnil+ Buď rád že mluvil jen o tvích tesácích... +utrousí na půl úst+

[Spike]

No jasně +odpoví jakoby bylo samozřejmé že ho pár bezvíznamných upírů neohrozí. Položí si tvář na její holé rameno+ Hlavně on by měl být rád že mluvil jen o tesácích +zavrčí+ kdyby zmínil něco jinýho, tak by nevyváz jen jako hromádka prachu +přejíždí Neferet rukou po těle+ Hráli ste si tu bezemně? +zeptá se vemlouvavím hlasen+

[Neferet]

+ani neví proč, ale jejich rozhovor jí v trošku zamlžené mysli rozveselí a ona se krátce zasměje schovávajíc tvář do Angelovi košile, aby to nebylo tak znát, i když nemá šanci to zakrýt+ Hmn... +zamručí jak se snaží zpracovat další otázku, jelikož jí rozptyluje Spikeova ruka+ ...ne. +zamručí nakonec, vezme ho za ruku, kterou jí přejíždí po těle, obtočí kolem ní vlastní a přitáhne si ji na hruď, tak aby se k ní mohla přitulit jako k Angelovi, druhou rukou si odhrne vlasy z tváře dozadu, takže anižby si to pořádně uvědomila odkryje krk, zavrtí se a opět uvolní, aby se pokusila opět usnout+

[Angel]

+Přesune si alespoň nohy když se nemůže pořádně hýbat, jelikož na něm ty dva leží jak na madraci+ Hmm to věřím +zamručí opět jen naůl pusy, není mu rozhodně do hovoru a myslí si že by měli nechat Neferet se pořádně vyspa. On sám ale zřejmně jen tak neusne+

[Spike]

+Něco si pro sebe zamumlá když je mu jasné že dneska už asi nic nebude. Jeden mu tu usníná a druhý má zas náladu jako hrobař po špatné sezoně. Uloží se pohodlnějc, tíží tak ale Neferet ještě víc a rozhodne se pokusit spát, když už je v té posteli a nebude se v ní dít nic zajímavějšího+

[Neferet]

+nijak jí prozatím nevadí, že se Spike uložil více méně na jejích zádech a tentokrát jí to netrvá moc dlouho a usne, na tváři má nejdříve mírný výraz, ale ten se postupně mění ve strhaný a zamračený, doslova zakňučí a roztřese se, oči se jí pod víčky pohybují, jak se jí zdá něco co není ani zamák hezké+ Měli jste.... nech mě.... neměli ste na to právo. +očividně mluví ze spaní přiškrceným hlasem, trhne hlavou a zakňučí ještě jednou+

[Angel]

+Civí do stropu, natolik ztracený v myšlenkách že mu ani nevadí jak se po něm ty dva válí, ostatně dýchat přeci nemusí. Trhne sebou když začne Neferet mluvit ze spaní. S každým jejím slovem se mračí víc a víc, až by si kadý myslel že to ví nejde. Je mu hned jasné očem Neferet sní. Pocit viny se ozve velmi hlasitě a donutí ho pustit jí z náručí, bohužel mu ale leží na ruce takže se nemůže odtáhnout+

[Spike]

+Sice se kasal jako že se mu nechce spát, ale sotva zavře oči už spí jako mrtvola. Bez dechu a bez pohybu. Její mluvení se mu nakvartýruje do sna který zrovna taky není o růžové zahradě a tak podivně se sním spojí že se zamračí+ To není tvoje +doplní Neferet svou troškou která nemá se samotnou hnědovláskou nic společného+

[Neferet]

+naposledy zakňučí a trhne sebou, než okolo Angela sevře pevněji paži, zavrtí se a spí dál, tentokrát se jen mračí a něco nesrozumitelného potichu mručí, až po dlouhé době se jí na tváři objeví lehký úsměv, který je v jejích snech opravdu vzácný+

[Angel]

+Neví co má dělat, utéct nemůže, obejmout ji se mu příčí tak jen dál kouká na skvrnu skvějící se nastropě a co možná nejméně se hýbe aby ostatní dva spolunocležníky neprobudi. Až když už slunce za závěsi přejde blíž k polednímu se mu podaří usnout neklidným spánekm+