od Manori » čtv zář 16, 2010 11:09 pm
*i když je na ten okamžik připravena, stejně ji zaskočí a na chvíli taky přestane dýchat, jako by se to ani neslušelo...i když je vidí, jak tam oba leží ruku v ruce a cítí pod prsty jejich kůži, ví že je v pokoji sama... * a kurva....*shrne to jednoslovně. ještě chvíli se na ně dívá, snad jako by jedna její část čekala, že se pohnou, něco.. vtiskne si do paměti jejich obraz, pak vyklouzne zpod chladnoucích rukou a zvedne se z postele...chvíli se v zatemněném pokoji špatně orientuje, pak si kapánek pomůže a zamíří do koupelny...za chvíli se vrátí, chvíli hledá, kde skončilo její oblečení..v prádle chvíli dumá nad šaty, pak je vyspraví kouzlem..sice vypadají, jako by je sežrala a pak vyplivla kráva, ale účel zakrytí splní..zpod J-C kalhot vyloví botu a když je tak drží v ruce, tak si vzpomene...rozhlídne se, ale v šeru vidí úplný...nic, tak si pomůže, přivolá si a přišije knoflík kouzlem, potutelně se usměje, přehodí je přes opěradlo pohovky, aby je nepřehlédl, zvedne ze země vedle kožíšek..přejede po něm prsty, zamyslí se a pak ho položí vedle kalhot, v rychlosti čmárne vzkaz, který položí na něj*
Dobré ráno moji drazí, pohlídejte mi ho, než se vrátím. líbá M.
P.S. Ten přišitý knoflík mám u tebe, Ashere. Jean-Claude, ty se nesměj, u tebe mám šaty.
*naposledy se rozhlídne a vyklouzne ven..před klubem se zamračí zlostně na vycházející slunce. dneska ho opravdu nevidí ráda. S tichým prásknutím se z prázdné ulice přemístí na ministestvo.*
Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum.
Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků.
- Francisco de Goya y Lucientes-