Recepce a vchod

[Manori]

golux:*ehm, jak nevšímá? něco jsem přehlídla, nebo sis nevšimla ty mé odpovědi*

[Rebecca Altamirano]

Nesmrtelný: To rozhodně byl. A prý měl i veliké osobní kouzlo. Hlavně v době kdy byl jen princ a vládnout měl jeho bratr ho obyčejný lid velmi miloval a i v prvních letech vlády. Až když pocítil touhu zbavit se Kateřiny to začlo jít s oblibou z kopce. Pokrčí rameny. Ale ať se stalo cokoliv, bylo to k něčemu dobré. Kdyby se nezbavil Kateřiny, neměla by Anglie tak úžasnou královnu jako byla Alžběta I. Usměje se. Takže i v tomto jsme na tom podobně. Pousměje se. Také už se tomu nevěnuju, ale bez mučení přiznávám, že mi to vzrušení a adrenalin někdy dost chybí. Zatváří se trochu rozpačitě.

[Nesmrtelný]

Neferet: Jenže rodiče primitivní, nevzdělaní a nemajetní mohou mít dítě které je nesmírně inteligentní. Takové by bez správných učitelů veškeré své nadání jen zahodilo +přikývne. Dobře se mu z Neferet povídá, zdá se že je to žena co má skušenosti v oblastech kde on sám se dříve hodně pohyboval+ Jistě, proč ne. Obojí nese stejně dobře. Z hystorie víme že lidí nejraději a velmi úspěšně dělají tři věci: jedí co se dát ať je to zvíře nebo rostlina. Množí se, nehledě na druh a barvu. A zabíjí se pro malichernosti a pro moc.

Becca: Vždyť to říkám; největší jeho slabostí byli ženy. Jenež muži jim prostě podléhají. Jsou krásné, jsou zvavé, jsou jiskrné + dlouze se na ni zadívá+ Některé taky nebezpečné a nezkrotné. Ne vždy je právě zničí ty nezkrotné, tichá voda břehy mele +vědoucně přikývne+ I mě někdy chybý ten žár bitev. Nasládle železitá vůně krve, smíšený z pachem moči, výkalů, rozpálené půdy a ozonovím oderem od střetávajících se mečů +skoro si povzdechne, bezmála ztracený ve vzpomínákch+ Blbé na tom bylo že po pár dnech boje už to nebyla ani tak vůně jako pach rozkladu, člověk zakopával o mrtvá už červy rozežraná těla a mouchy velké jako vosy mu lítali do pusy.

[Neferet]

Nesmrtelný: Jistě, to že jsou primitivní ještě neznamená, že nemůžou mít inteligentí dítě. V zásadě jsme všichni primitivní a nevzdělaní. Jen díky vzdělání a zkušenostem se z nás stanou lidé, kterými jsme. Bohužel ne všichni si můžou dvolit vzdělání hlavně kvůli majetkovým poměrům a proto jsou v některých dobách bráni jako primitivní. +mluvý jistým hlasem, i když si neni vůbec jistá, jestli svoje myšlenky podává správně, nerada by se nějak ztrapnila špatným vyjádřením+ Ano to je pravda. +přikývne+ Tohle je něco co zůstává ať se děje cokoliv.

[Rebecca Altamirano]

Jak ho tak poslouchá při barvitém líčení bitev, neovládne se a musí se zasmát. No páni, popisujete to tak realisticky, že jsem chvilku měla chuť zamávat si rukou před pusou a tu mouchu odehnat. Usměje se. Ale ano, máte pravdu. To že mi to tak chybí je prostě tím, že tak nějak někdy nevím...do čeho píchnout. Uličnicky jí blýskne v očích. Proto jsem se taky vrhla do podnikání. Což je vedle mojí práce v jednom klubu, druhá aktivita.

[Nesmrtelný]

Neferet: Právě že jsem říkal že lidí primitivní mohou mít inteligentní dítě +upozorní jí na to co říkal, ale nezní to naštvaně, vlastně to je nesmírně kliné+ Nesouhlasím stím že by nás formovali jen skušensoti, bez potřebného genetického základu bychom nebyli tím čim jsme +teď mluví i osobě+ Většina lidí vzdělání neoceňuje, neváží si jeho hodnoty a nejsou ho ani schopni plni přijmout, pochypit a využít. To dokážou jen někteří, dostatečně inteligentní. Například +začne lehce gestikulovat rukama, což je u něj projev největšího zaujetí kterého je nejspíš schopen+ to že se neučíte hrát na klavír z vás nedělá hudebníka. Zvládnou řemeslo, neznačí stát se umělcem. Stejně je to i z věděním.

Becca: +Usmívá se, je potěšen že Beccu rozveselil a zaujal. Jeho ego stoupá a to už bylo beztak dot vysoké+ Někdy se příliš ponořím do vzpomínek, myslím že to je úděl starců +konečně jakoby si přitomnost občerstvení uvědomil až teď si vezme sklenici s bílím vínem a trochu se napije. Spíše jen tak simbolicky+ Každý občas neví do čeho píchnout +nedá se poznat jestli její narážku pochopil či ne+ Takže jste nesmírně vytížené žena plné energie.

[Rebecca Altamirano]

Snažím se být vytížená, protože se nerada nudím. Když nevím, co mám dělat, jsem protivná. Prostě typická znuděná aristokratka. Zasměje se. A energie. Ano, ta mi neschází.. Někdy spíš naopak, klidně bych jí trochu rozdala. Pousměje se. A vy? Kde jste se tu tak najednou vzal? Zadívá se na něj.

[Neferet]

Nesmrtelný: Nevyvracela jsem to, nebo snad jo. +zamyslí se nad tím, co řekla+ Jistě, genetický základ je také důležitý. +pokývá hlavou, posadí se pohodlně, trochu čelem k němu a zaujatě ho poslouchá+ Hmn. +nakrabatí čelo, jak se nad tím pořádně zamýšlí+ Ano. +řekne pomalu+ Takže vlastně, každý z nás se teoreticky může naučit jakékoliv řemeslo, ale jen málo kdo v něm opravdu vynikne natolik, aby jeho práce byla vyjímečná. +mluví pomalu, jako by se nad tím zamýšlela a nebyla si jistá, jestli správně pochopila myšlenku+

[Nesmrtelný]

Becca: Aristokratka? +je opravdu jen malinko překvapen+ Musím spolitováním konstatovat že jsem to na vás nepoznal +omluvně se ukloní+ Já bych někdy energii potřeboval +přizná z dalším ze svích nespočta úsměvů různé hloubky, společenskoti a přátelskosti+ Já jsem tady jen na dovolené. Cítil jsem se trochu unavený a taky znuděný dřívějším domovem, tak hledám nějaké jiné, nové a neprozkoumané místo k usazení +kde přešel od dovolené k usazení se neví možná jistě ani on sám+

Neferet: Asi jsme si docela nerozuměli +řekne smířlivím hlasem, co na tom že si myslí že Neferet nerozuměla jemu. To nahlas neřekne:D+ Někdy nemusíte znát ani řemeslo, abyste vynikala v umění. Spisovatelství je například plné lidí kteří nevědí o řemeslu zhola nic a přesto jsou jejich díla úchvatná. Potom existují taky vymřelá umění, jijichž řemeslo už nikdo neučí, ale přesto tu a tam občas se někde vynoří. Mám na mysli třeba řečnictví.

[Neferet]

Nesmrtelný: To se někdy stává. +usměje se, poslouchá a přitom pokyvuje hlavou+ Řečnictví? To je považováno za řemeslo? +neni si jistá jestli o tom někdy slyšela+