Hlavní salon - podium

[Memory]

(No páni, ty sa s tým nepáraš, Man. Chudák Philip, dost, že si to musel prežiť raz...pardon dvakrát...)

So zatajeným dychom pozoruje spútaného Philipa. Pohľad jej zaletí k Aubreymu a teraz už chápe, prečo ho mnohí považujú za cvoka. Stačí jej jediný pohľad na jeho tvár. Na stoličke sa nepokojne zamrví a potom trochu prikrčí v snahe byť neviditeľná. Kútikom oka pozrie na Andrého, ako na tú scénu reaguje on.

[Styx]

(oki, počkám ještě, snad mi tři hodinys spánku budou stačit:))

[Aubrey]

*odlepí se ke zdi a pomalými pohyby se k phillovi blíží, užívá si každý krok, který ho přinese k muži před ním blíž....sálem se šíří jeho mocí podpořená chuť a touha se nakrmit...spíš než sluhem je možná hmatem vycítit Phillipův tep, který se divákům třepotá na kůži a vábí je, jako něco neodolatelného...ale pod tím vším je cítit něco...hnilobného a mrazivého, podstata Aubreho mysli...když i to všeczhno dorazí ke stolkům se sklenicemi, růžová voda naprosto změní svou konzistenci...*

[Phillip]

*čím blíž je Aubrey k Phillipovi, tím divočeji se Phillovi zvedá hrud a tekutina ve sklenici se hýbe a v okamžiku, kdy Aubrey natáhne ruku a přejede skoro něžně P. po tváři a široce se usměje, světla posledním tepem Phillipova srdce pohasnou...jen sklenice rudě víří...není slyšet nic, naprosto nic.*

[Phillip]

*světla párkrát probliknou, jakoby se chtěly rozsvítit, ale proud něco rušilo...v záblescích je možné spatřit muže ležícího na podlaze, zdá se, že spí...přes jeho nahé tělo se line červená pokrývka...ale je to pokrývka? světla zase probliknou a zhasnou a znemožní tak lepší zaostření očím..*

[Styx]

+zamračeně sleduje plížícího se upíra, při dřívějších vystoupeních jí nikdy nevadil, naopak, ale teď v ní vůbec nevzbuzuje žádné sympatie, cítí na kůži jeho moc a to se jí nelíbí, koutkem oka zahlédne, co se děje ve sklenici, když pak zahlédne Phillipa leže na zemi, musí se naklonit, aby lépe viděla, co se stalo+

[Neferet]

+sleduje co se děje, srdce jí divoce buší, s vypětím posledních sil udrží svoji sílu v sobě, jinak by už dávno vstala a byla venku na čerstvém vzduchu, když světla pohasnou a je vidět pouze sklenice na stole, dojde k tomu, že sklenka v Nefertině ruce nevydrží tlak a praskne, víno jí poleje ruku a dopadne na kalhoty, Nef má rozhodně štěstí, že se nepořezala, to by jí ještě scházelo, podívá se na střepy v ruce a nechá je vypadnout z ruky+

[Jean-Claude]

*J-C bílá košile ve tmě není vidět...je pryč...a když světla pomalu přece jen rozsvítí, je i podium prázdné..jen ve sklenicích v tmavé, skoro černé husté tekutině leží květy s bílými okvětními plátky..

v sále je naprosto hrobové ticho*

[Phillip]

*jeden z diváků se nakonec přece jen rozhodne roztleskat, spíš hystericky, jako by sám sebe chtěl přesvědčit, že je to jen vystoupení...postupně se k němu přidají i pár dalších... když se rozezní potlesk, objeví se na podiu Phill, kolem pasu červenou látku, a Robert, mírně se ukloní..*

*.po Aubreym není ani vidu..*

[Lanevra]

°Kouká a slyntá doslova. Natolik doslova že když se světla rozsvítí vytáhne z kamsi kapesník a přitiskne si ho na pusu. Zároveň tak zakryje zuby které jí proti její vůli probleskují mezi rty. Sklopí oči. Nehodlá tu nikoho rozčilovat, ani pobuřovat. Je to prostě jen reflex.°
°Odloží kapesník a velmi nesměle se přidá k všeobecnému potlesku°