Pokoj č.1

[Lanevra]

Jsem hodná °řekne spíš tak pro sebe, protože on by jí ve stavu v jakém je asi ani pořádně nevnímal.
Stůl já trochu tlačí do zad a dřevo tře kůži, ale to jí nevadí. Naopak se jí to líbí. Ovine mu nohy kolem pasu a velmi ochotne mu vychází boky vstříc. Pevně mu svírá ramena, tiskne si ho blíž, dávaje mu bezeslovně najevo že chce víc. Bez ostychu dáva docela hlasitě najevo nakolik se jí to líbí. Vykřikne v přívalu uspokojení, už druhého za vlastně krátkou chvíli. Chtěla by ho kousnout alespoň lidskými zuby, ale má pořád dostatek racionálního uvažování aby se dalším hrátkám se zuby vyhla. Takže místo do jeho ramene zakousne do vlastní ruky a to až tak že jí do musi začne proudit její vlastní krev. Tiše kňučí nad vlastní bolestí, prostě si nemůže pomoct a touží kousnout, zejména pokud nemá kontrolu°

[Ares]

Divoce přiráží. S přivřenýma očima téměř zapomíná na svět kolem, jelikož ho ovládá ta nepřekonatelná touha třít se, zabořit se hloubej. Trochu ho probere Lanin slastný výkřik. Ještě zrychlí tempo, když si uvědomí něco teplého na svém rameně. Ohlédne se a hned jak zjistí, že je to Lanina krev a zaslechne její tiché kňourání, je to na něj příliš. Naposled tvrdě přirazí a s tlumeným výkřikem se do ní udělá. Pevně se rukama přidrží desky, aby se udržel na nohách. Své tělo pořád přitištěné na Lanino. Po chvilce se trochu odtáhne a pohlédne jí do očí. To co vidí, ho trochu překvapí, ale nezastraší. Přejede jí palcem přes rty, i když ví, jak moc Lana touží po krvi. Už jsi někdy ochutnala krev boha? zeptá se tiše, vážnym hlasem. Mohlo by tě to zabít. Odtáhne se a vyklouzne z ní. Vezme jemně její poraněnou ruku do své a jazykem obkrouží zarudlé, krvácející tečky. Slízne krev s takovým požitkem, jako by sám byl upír. Je to lepší? zahledí se jí do tváře.

(co se kousání týče, jemu vadí především to v choulostivých oblastech, zbytek těly by si i okusovat nechal, pokud to dovolí ….jenom jde o tu krev)

[Lanevra]

°Pootevře rty když se jich Ares dotýká prstem° Nebo by to ze mě udělalo nad-upíra °přizná se ke svím bláhovím a hloupím představám, načež se jim a i sobě samé krátce zasměje° Napij se °ujede jí dřív než si uvědomí co říká. Je prostě naprosto fascinovaná představou že jí někdo saje krev. Pro upíra jako je ona velmi erotická záležitost. Ale její poblouznění netrvá dlouho. Rychle mu vytrhne ruku ze sevření° Tohle nedělej. Netušíš co tím naznačuješ °řekne možná trochu příkřej než měla v úmyslu. Odstrčí ho od sebe a vykouze mu° Ano °odpoví na jeho otázku° Dáme si tu sklenku? °změní naprosto téma°


(Ona se spíše obávala aby po tom hraní se zuby nezareagoval moc příkře a ona si nemusela odnášet vnitřnosti v igelitovém sáčku )

[Ares]

( To by snad neudělal, ale správně, proč zbytečně riskovat. Já taky netuším, jestli mu náhodou nerupne v bedně a to ho prosím píšu )

Chvíli na ni zaraženě kouká, hned se ale vzpamatuje. Taky ho to začne pěkně štvát, že si u Lany nemůže být ničím jistý. Přistoupí opět těsně k ní, ruce si překříží na prsou, seshora na ni hledí a v očích se mu odráží hněv. Tak mi řekni, co tím naznačuji. Nenechá ji tak lehce vycouvat z tématu.

[Lanevra]

°Poklidně ho sleduje a nechá se bez odporu držet° Když jeden upír dovolí jinému pít jeho krev je to akt největší důvěry a náklonosti jaký lze dát °vysvětlí prostě° Myslím... ne! Já vím že mi nechceš naznačovat tak hlubokou náklonost a lásku °pousměje se a pohladila by ho po tváři kdyby jí nedržel ruce° Tak mě pusť, dáme si tu skleničku a já půjdu.


(Je mi to jasné. Já taky netuším co všechny moje postavy udělají a leds kdy koukám co jsem to vlastně odeslala. )

[Ares]

Když slyší slovo láska, cukne sebou, jakoby dostal zásah elektrickým proudem. Lanu však pustí, až když ho o to požádá. Předtím si ji ale prohlíží zkoumavým pohledem. Co si myslí, ví jen on. Dobrá, jak chceš. Z nejbližší židle zvedne kožené kalhoty a oblékne si je. Zády otočený k Laně. Pak ze skříně vyloví láhev whisky a do dvou čistých skleniček nalije do půlky zlatavý mok. Jednu sklenku podá k Laně, když se k ní opět obrátí. Na nesmrtelný život. zvedne sklenici k přípitku a naráz do sebe tekutinu vylije.

[Lanevra]

°S usměvem si prohlíží jeho pevné pozadí když si tak obléká kalhoty° Dobře, doznám se že jsem právě měla krátkou erotickou fantazii otom co by se dalo podniknout s tvím zadkem °řekne uvolněným tonem, jakoby tu předtím nepadali slova jako "láska" a "náklonost" v jejichž pozadí je vždycky nepříjemně svazující závazek. Převezme si od něj sklenku a pozvedne jí v přípitku jako on° Na nesmrtelný život °i ona do sebe obsah sklenky obrátí a teprve pak si jde pro své oblečení, které si začne oblékat° Jednou mi musíš vyprávět nějaké erotické historky o tvých ženách °požádá ho, když si zapíná zip šatů° Měj se hezky drahý °pohladí ho po tváři a vtiskne mu na ni bezmála cudný polibeček° a ozvi se až budeš mít zase chuť °zableskne zuby a opustí pokoj°

[Ares]

Když Lana odejde, nalije si ještě jednu sklenku, pak láhev schová do skříně. Když to teď všechno vypije, bude si muset shánět novou. Rozmrzele se svalí na gauč. Nelíbí se mu, že Lana odešla tak brzy, ale nemínil ji přemlouvat. Když dopije a sklenku položí na stůl, dá si rychlou sprchu. Opět si oblékne ty černé, kožené kalhoty a černou košili. Má chuť jet někam do společnosti. Zlehka se ovlaží drahou kolínskou a vyjde ven.

[Ares]

Sbalí si všechny věci. Za ten čas, co je v této zemi se mu to tam všechno jaksi všude rozkutálelo. Tak mu to nějakou dobu trvá. Nakonec všechno přeci jen narve do své velké černé tašky, ze skříně vyloví svůj meč a štít. Vyjde na chodbu a zamkne dveře.

[Zaměstnanec]

*Po té, co se host vystěhoval tam pokojská všechno pořádně vyluxuje, popřevlíká peřiny, poutírá prach, vyleští všechno co jde až se pokoj jenom blíská* Tak to bysme měli *ještě to naposled zkontroluje a jde uklízet další pokoje*