Pokoj č.8

[Wenai Lafayette]

No i když nerada spím sama, tak tě tedy milostivě propustím. +zatváří se, jako že ho milostivě propouští+ Běž ty hvězdo a užij si to. +uculí se+

[Lestat]

Děkuji madam, za vaši laskavost. Tváří se smrtelně vážně,ale pak se zasměje. Jsem vážně rád, že jsem tvoje výhra. Mrkne na ni a začne se oblíkat. Nejdřív se nasouká do kožených kalhot, pak přes sebe hodí síťované triko a vezme si těžké okované boty. Přehodí přes sebe kabát a na chvíli se na ni zadívá, a nakonec neodolá, skloní se k ní a dlouze ji políbí. Já si umím jenom užívat, divoženko. Prchavě se pousměje, ve dveřích jí věnuje poslední dlouhý pohled a zmizí v zavíření černého kabátu.

[Wenai Lafayette]

+opětuje jeho polibek a s úsměvem ho vyprovodí, pak se protáhne, zachumlá se do peřin a usne+

[Wenai Lafayette]

+přemístí se sem ze Slastí i s Nathanielem+

[Nathaniel]

Když je sem Wenai přemístí, zvědavě se rozhlédne. Pak se usměje a skloní se k ní. Je to tu moc hezké. Jemně ji políbí na rty.

[Wenai Lafayette]

+jen se usměje a políbí ho, prsty mu projede vlasy až kam dosáhne+ Díky. Něco k pití? Občerstvení pro začátek? +uculí se+

[Nathaniel]

Hmm...hlad sice mám, ale trochu jiného...druhu. Uculí se a přitiskne se k ní klínem. Dlaněmi jí zlhka sjede po zádech a pohladí ji po zadečku.

[Wenai Lafayette]

Dobrá tak se nebudem zdržovat. +zašeptá a začne mu rozepínat knoflíčky u košile a provokativně a svůdně se mu u toho kouká do očí+ (teda doufám, že má košili )

[Nathaniel]

Nechá se svlékat, opětuje její pohled a oči se mu lesknou jako ametysty prozářené sluncem.

[Wenai Lafayette]

+svlékne mu košili a někam ji zahodí, skloní hlavu k jeho hrudi olízne bradavku a pak ji skousne, ne moc ale málo taky ne+