Restaurace

[Neferet]

+sleduje jak si Lanevra vybírá alkohol a nemůže si pomoct, ale musí se pousmát, zvedne v očekávání obočí, když řekne, že si konečně vybrala a sklapne jídelníček+ Super. +pousměje se, a když na ni zahýbá obočím, tak se potichoučku jakoby uchechtne a mírně zakroutí hlavou+ Co třeba Savinion? Tedy jestli mají. +navrhne+ Proč si to nemyslíš? +dokonce jí to opravdu zajímá+

[Memory]

"Ehm, ďakujem." keď sa na ňu Asher znova uprene zadíva, začervená sa a sklopí zrak. "No ja by som o sebe netvrdila, že som dokonalá." nervózne si zasunie prameň vlasov za ucho. Dopije pohár a keď sa jej čašník chystá doliať, zastaví ho. "Mohli by ste mi, prosím, doniesť perlivú minerálku? Ďakujem." Opäť ozrie na Ashera. Zdá sa jej, že sa vôbec nepohol.

[Asher]

Nemusíte děkovat, říkám jen pravdu. A že si to nemyslíte, jen vypovídá o tom, že jste silná osobnost a nejste namyšlená. Usměje se. Líbí se mu, jak je nejistá a červená se. Když si všimne, že přestala pít víno, pousměje se. Je silné, že?

[Memory]

"Áno." prikývne. "Malinko sa mi už začína motať hlava. A nerada by som tu nakoniec tancovala na stole." dodá zo žartu. Bugsley jej donesie minerálku a opäť sa vzdiali.
Nevie, či je to tým vínom alebo Asherovým pohľadom, no začína jej byť trochu teplo. "Priznám sa, obávala som sa nášho stretnutia." povie odrazu. Nepozerá na Ashera, pohľad upiera na pohár minerálky, v ktorom tancujú bublinky. "No milo ste ma prekvapili." dodá s úsmevom a zahľadí sa mu do očí.

[golux]

Ares: Jmenuje se... trochu se zarazí, ale co, tak to vyklopí, no... Ares. Ale nemyslím, že byste ho znal... Jednu chvíli jsme si byli docela blízcí... usměje se Prostě jsem ho chtěla zase vidět a pozdravit ho...

[Ares]

Jeho tvář se začne rychle měnit. Úsměv vystřídá překvapení, obočí se mu zachmuřeně stáhne, pak se opět překvapeně nadzvedne. Zahledí se na golux jako by ji teď viděl prvně. Loví ve své paměti, jestli ji nezná. Jste si jistá, že bydlí v tomhle hotelu? I když kolik Areu asi po tomhle světě pobíhá? Ptá se sám sebe. Jak hodně blízcí jste si byli?

[golux]

No, jen jsem zaslechla, že se tady ubytoval. Ani jsem ho neviděla. Neviděla jsem ho vlastně dost dlouho... už jsem myslela, že se někam nadobro ztratil. Tak jsem ho chtěla zase vidět... občas chodil na naše večírky... a jednou mě pozval i na večeři... v očích se jí zaleskne přízrak minulosti Byl takový vysoký, urostlý, černovlasý... podobný typ jako vy... ale vy to nejste usměje se

[Ares]

No to nejsem. opět se usmívá, no v jeho úsměvu je cosi rozpačitého. Ledaže bych trpěl ztrátou paměti. Dodá v duchu. Takže, řekněte mi něco o sobě. Pořád si ji zkoumavě prohlíží. Jméno, třeba? zeptá se nenápadně. Co děláte? Máte přítele? A ten váš Ares, co byl zač? nedá mu to.

[Lanevra]

Jak jsem řekla, pro mě cokoliv °pokrčí rameny° Možná si to myslím jen proto že jsem rebel °hořce se pousměje° Lidé jsou horší než zvířata, ale čas od času dokážou být solidární °řekne hlubokým spíše vrčivím hlasem° Upíři co znám jsou taky horší než zvěř, ale jediná jejich solidárnost je v tom že si nevzájem nerozpářou krky když se potkají °přejde od hněvu zse do klidu jakoby někdo mávl kouzelným proutkem° Hlavně aby se ti to víno hodilo k jídlu °rozhlédne se° Je tu někde obsluha...

[golux]

No víte, já nejsem nijak zajímavá... jsem čarodějka. Pracuju občas na Ministerstvu kouzel a tady na nábřeží nadpřirozena se moc nepohybuji. Přátele mám hlavně ve světě čarodějů a kouzelníků na chvíli se odmlčí, nechce moc o sobě prozrazovat, aby měl Ares co objevovat Říkají mi golux. A Ares je... nebo byl... já nevím, jestli bych to měla říkat. Vlastně si myslím, že je to úplně jedno. Možná, že tady vůbec nebydlí a že tu čekám úplně zbytečně číšník přinese jídlo a víno, tak čeká, až jí Ares nalije Ale je pravda, že teď, když vidím to jídlo, vůbec nelituji toho, že tady sedím... usměje se na Arese, nakonec on to zaplatí, že