Far far away... Geraltův svět

[Wenai Lafayette]

No jo, prý příliš veselou náladu. Veselo musí bejt. +ujídá si bramboru+ Ještě abych byla nějakej studenej psí čumák. +mumlá si spíš pro sebe+

[Okolí]

+z lesa za jejich zády se ozve lámání větví a zakviknutí, jako když něco zabije malého tvorečka, a pak lámání kostí, ne, že by se to ozývalo zblízka, dostanou se k vám spíš jen takové ozvěny+

[Marigold]

Nebyla bys psí čumák °chlácholí Wenai° nýbrž Ledová královna °loupne okem po Geraltovi° Jenže to by také nevadí, poněvadž moje balady roztavili nakonec i srdce Královny °znovu zadrnká na loutnu krátkou veselou melodii° Nečerti se že ti zhasnul ten hnus. Stejně každý intelegentní člověk ví že to škodí zdraví °přihne si kořalky° Už si někdy viděl plíce člověka co kouřil? °hudruje zaklínačovím směrem° Já ano, bylo to na zblití. Harší zblití než když si dám pivo, zaleju to kořalkou a zajím třešněmi °předestírá opravdu strašlivou kombinaci° Co to bylo? °nervozně pohlédne k lesu a potom na Geralta°

[Wenai Lafayette]

Na něco umřít musíš. +když to uslyší zachvěje se+ Fuj, to byl ale hnusnej zvuk. Co to bylo? Běžte se někdo podívat co to bylo.

[Geralt]

Marigolde +podívá se na něj opravdu velmi ledovým pohledem, když zase začne narážet na Yen+ a vůbec, co je ti do mých plic, já se taky nestarám o tvoj +zkoukne ho jak chlastá+ ledviny. +Když uslyší ten kvikot oči mu zazáří vzrušením, že by nějaká prácička?. Pak se podívá z ustrašeného Marigolda na Wenai, vybízející je k návštěvě lesa+ No tak já jdu +řekne to, jako by mu to vadilo ale přitom se děsně těší. Vezme si svůj milovaný meč s rubínem a zmizne v za houštinou+

[Wenai Lafayette]

No doufám, že to bude v pohodě. Od toho incidentu s jogonou mám před zvířatama trochu větší... respekt. Zvlášť před těma, co by nemuseli být úplně mírumilovný a líný.

[Marigold]

Do mích ledvin zas není nic tobě °zašklebí se° ty jsou ze železa °pyšní se z usměvem° No na mě nekoukej! Já se tam podívat stebou nepůjdu! °zvedne obě ruce v obraném gestu a zakroutí vehementně hlavou° No já nevím °pozoruje záda odcházejícího zaklínače° Řekl bych že jemu hřebýnek jen tak něco nesrazí °usměje se na Wenai° ale u něj je to zasloužené. Hodně toho dokázal °pokývá vážně hlavou°

[Geralt]

+Z houští se ozve rychlý dusot a praskání větví. Geralt se zapřel nohama pevně do země, protože si myslel že je to jenom obyčejný divočák, ale to kvíkání mu mělo napovědět. Na tváři má takový trochu pološílený úsměv a očima s kočičími duhovkami se dívá Vartogovi přímo do očí. Ten zuřivě pohazuje hlavou a pak se rozběhně přímo proti Geraltovi. Ten poklekne na jedno koleno a napřáhne meč přímo proti němu. Meč zajede hluboko do útrob, a s do Geralta jako by narazilo patnáct jogon. Jenom hekne a zasupí a snaží se vyhýbat klektákům, protože Vartog pořád divoce útočí i s železem v sobě+

[Wenai Lafayette]

+nevydrží tam klidně ležet a nakukuje, co tam Geralt provádí a valí na to oči+ Tý jo.

[Marigold]

°Jelikož je Marigold tvor od přírody zvědaví, straká nos kam nemá, tak se i on zvedne a jde se kouknout co se děje. Postaví se do podle něho bezpečné vzdálenosti, někdy tak dva, nebo spíše tři kroky za Wenai a, krk natažený dopředu, nakukuje přes její rameno. Připravený kdykoliv vzít do zaječích, když bude třeba°