Bar

[Aubrey]

Obyčejné ano...pokud zrovna není čas večeře...*pokrčí nedbale rameny, jako by se bavil o předkrmu* tak ráda pokoušíte...*upře na ni těžký pohled mnoha prožitých let* tak to jste si dovedla vybrat náramně...*taky se nakloní, takže je na okamžik nebezpečně blízko* pokud chcete...je to váš večer...a já se nemám za co stydět...*pousměje se sebevědomě*

[Syriana Spinnel]

+Pozvedne oči ještě trochu výš a octne se na pokraji jeho hloubky, ale nějak se jí nechce odtrhnout+ věřím že mě nepovečeříte +řekne ne moc přesvědčivě+ Já si vždy vyberu jen to nejlepší +Má neodolatelné nutkání pohladit tu hebkou kůži na krku+ TStydět! Merline chraň! Vás by měli vystavovat +vydechne mu do rozhaleného límečku+ No tak do toho +usměje se a odtáhne se kousek dál+

[Aubrey]

víra je dobrá věc...*cuknou mu koutky* někdy....*hodí do sebe zbytek tekutiny ve skleničcea postaví sklenku na bar, labužnicky se červeným jazýčkem olízne a rozhlédne se* jak si dáma přeje...*seskočí z židličky směrem k ní, takže se jí dotýká celým tělem, ale jen zlehounka, takže může cítit jeho auru moci* vezmeme to asi od začátku, že...*zavrní a rozepíná si knoflíčky u krku*

[Syriana Spinnel]

Pokud to, v co věříte má reálný podklad +Usměje se a jak seskočí ze židle tak má pocit jako by byl až nějak moc blízko. Když se nadechne uctí jeho vůni, jako by se jí plazila po kůži+ Ano, od začátku prosím +sleduje každý pohyb jeho prstů a má chuť mu pomoci, ne spíš to z něj servat a tak se radši chytne židličky a je jí úplně jedno, že je to bez hudby+

[Aubrey]

*spokojeně se usměje se dorozepne knoflíčky košile, tu nechá pomalu sklouznout z ramen...látka o jehu kůži slabě šustí, právě v tom tichu je to zřetelné...odhodí jí na vedlejší stoličku k saku, co si tam prve odložil* nechceš mi pomoct?*přejede ji pohledem, jak se drží na židličce a nabídne ji přezku pásku*

[Syriana Spinnel]

+Napije se vína, aby trochu zaměstnala ruce a když už má košili dole a hrudník nahatý, tak si jen rezignovaně povzdechne a sklouzne ze židličky. Prsty mu zlehka přeběhne po ramenou a nechá je sklouznout přes bříško níž až k přezce, kterou jí nabízí. Začne ji rozepínat a když ji utáhne, aby mohla pásek vyvlíknout, podívá se mu do očí a už je neodtrhne. Pásek jí zůstane napůl vyset v ruce+

[Aubrey]

*když k němu zvedne pohled, tak ji jeho oči pohltí, aniž by se nějak snažil, ale prostě se stane a táhne jí to do hlubokých tmavých vod jeho staré mysli...vezme ji pásek z ruky a taky ho někam odhodí, aniž by ji přestal hypnotizovat pohledem* tak tohle jsi chtěla?*zeptá se skoro rozverně, ale jeho hlas je chladný jako podzimní mlhavé ráno*

[Syriana Spinnel]

+Z jeho hlasu jí naskočí husí kůže a vzadu na zátylku ji zamrazí, ale takovým tím příjemným způsobem. Neschopna odtrhnout se od těch lákavých tůní jeho očí mu přejede nehty po bocích trupu+ Ano... Ne... Ano +šeptá nerozhodně a její vlastní hlas jí zní jako z dálky+

[Aubrey]

tak ano nebo ne...*sykne ji ostře u ucha, jeho hlas ztrácí na lidskosti, o to je děsivější...zvedne ruku a prsty ji zlehýnka přejede po krčku...* přemýšlej pečlivě, co odpovíš...*šeptne a jeho moc je oba zahaluje jako do pláště*

[Syriana Spinnel]

Ano +vyhrkne+ Ano chtěla +šeptne už tišeji a klidněji. Když ji pohladí na krku začne jí srdce zběsile pumpovat. Dlaněmi mu sklouzne na zadek a přiiskne ho k sobě. Zakloní hlavu a koupe se v jeho pohledu+ Ano tohle chci