Na cestách - Francie, Londýn, Finsko, L. A., Malaga, Napoli

[Viktor Lafayette]

+jednou rukou ji obejme+ Je to nádherné. Letět s větrem o závod, cítit vzduch všude kolem sebe. Jak tě nese ke slunci.

[Syriana Spinnel]

+Usmívá se+ Ukážeš mi to někdy? +loupne po něm pohledem a zrovna prolítly nějakou slabou turbulencí a Syr se zhoupne žaludek a lehce zezelená+

[Viktor Lafayette]

No proč ne? +když vidí, jak je zelená - s ním to celkem nic nedělá - tak ji chytne pevnějc za ruku a pozorně ji sleduje+

[Syriana Spinnel]

Co to bylo?! +řekne pohukaně a drží se ho i když už to přestalo+

[Viktor Lafayette]

Jenom vítr. Nemáme se čeho bát. Chceš se koukat na film? Třeba tě to rozptýlý.

[Syriana Spinnel]

Spíš si pustím hudbu a zavřu očka. Budu spoléhat na to, že kdyby něco tak mě nedáš +usměje se a nasadí si sluchátka. Za chvíli je z nich slyšet úžasný zpěv Tarji+

[Viktor Lafayette]

Tebe nedám nikdy. +políbí ji na tvář a pak se zahledí z okna zahloubán do vlastních myšlenek+

[Syriana Spinnel]

+Asi tam na chvíli usnula, protože když otevře oči zjistí, že leží Viktorovi na hrudníkua dost ji bolí za krkem+ Lásko, já sem usnula?

[Viktor Lafayette]

+objímá ji+ Ano, chvilku jsi spala. Ale už tam budem. koukej. +ukáže z okna, kde je výhled na Paříž.

[Syriana Spinnel]

Ty mě vždycky tak vyčerpáš, že pak usínám zaprovozu +uculí se a líbne ho na tvář+ Jééé +je nalepená na okýnku, ale pořád ho dlachmí za ruku+