Far far away... Geraltův svět

[Wenai Lafayette]

Mím? Nebute to spíš každou tvojí sklenkou? +culí se, protože si nemůže pomoct+

[Geralt]

+Marigold má prázdný džbán, protože mu ho Geralt vyžahnul. Jak mu dá ruku na rameno tak se mu smekne loket a málem se jebne hlavou do stolu+ Margi.. Marigolde, já že ženám nerozumím? Jak pak potom, že mám takovou krásku? +Uculí se jak miliusek na Wenai a pohladí ji dá jí mlaskavou pusu na odhalený dekolt. Když se odtáhne ještě chce něco říct, ale nějak mu to nejde, tak jenom mávne rukou a opře se čelem o stůl a usne+

[Wenai Lafayette]

+rozesměje se jak blázen+ Mocný zaklínač... nám tu ušnul. Kdybych měla pero tak mu namaluju knír. +hihňá se, protože už je taky nametená, ale spát se jí nechce+ Tak co sličný barde. Zapěj mi něco. Ale něco veselýho.

[Marigold]

Koukám °zasměje se trochu jako dítě. Poplácá Geralta po rameni, načež s emu zablískne v očích. Otočí se ke své brašně, chvilku v ní hledá, až nakonec vytáhne kalamář a brk° Vše co si dáma přeje °praví zvesela když kalamář otvírá a namáčí do něj brk° Ale až se ráno... eee proberéé tak mě budeš chránit °dvěma dlouhými tahy vyvede Geraltovi krásný zakroucený knír. Zachichotá se do dlaně, když si ho tak prohlíží a zase všechno schová°
A co by ráda má krásná víla slyšela? °chopí se loutky, která mu málem hned zase vypadne, ale zavčas ji chytí. Drnkne poněkud falešně°

[Wenai Lafayette]

Jistěěě, já tě ochránim. +sedne si vedle něj a chytne ho kolem rameny, olízne si rty a na chvilku se zamyslí+ Znáš trubadůrskou?

[Marigold]

Oh přetěžký úkol mi dává má víla! °zasměje se° Můj mozek v lihu si plave, jak okurky v láku °obejme jí rukou kolem pasu° To se mělo rýmovat vílo °zase jí pustí a vrátí se ke své loutně. Začne na ni neurčitě brnkat, koukajíc kamsi do ztracene. Vzpomíná si na správné akordy a slůvka°

Od hradu ke hradu putujem,
zpíváme a holky muchlujem.
Dřív jinam nejedem,
dokud tu poslední nesvedem.

°Dá se do hlasitého a kupodivu už zase na první pohle střízlivého zpěvu, takže na něj všichni koukají°

Kytary nikdy nám neladí,
naše písně spíš kopnou než pohladí,
nakopnou zadnice
ctihodných měšťanů z radnice.

A refrém společně krásná vílo! °ponouká ji také ke zpěvu°

Hop hej, je veselo,
pan kníže pozval kejklíře,
hop hej, je veselo,
dnes vítaní jsme hosti.
Hop hej, je veselo,
ač nedali nám talíře,
hop hej, je veselo,
pod stůl nám hážou kosti.

[Wenai Lafayette]

+hostinský jim tam šoupne rovnou další piva, Wenai jedno v ruce, druhou kolem Marigoldových ramen, spolu s ním zpívá jasným hlubokým hlasem+

Nemáme způsoby knížecí,
nikdy jsme nejedli telecí,
spáváme na seně,
proto vidíme život tak zkresleně.

A doufáme, že lidi pochopí,
že pletou si na sebe konopí,
že hnijou zaživa,
když brečí v hospodě u piva.

Hop hej, je veselo,
pan kníže pozval kejklíře,
hop hej, je veselo,
dnes vítaní jsme hosti.
Hop hej, je veselo,
ač nedali nám talíře,
hop hej, je veselo,
pod stůl nám hážou kosti.

[Marigold]

°Koutkem oka kouká na Wenai a shledává jí opravdu neskutečně přitažlivou. Zejména když je takhle roztomile opilá.°

Ale jako bys lil vodu přes cedník,
je z tebe nakonec mučedník,
čekaj' tě ovace
a potom veřejná kremace.

Rozdělaj' pod náma ohýnky
a jsou z toho lidové dožínky.
Kdo to je tam u kůlu,
ale příliš si otvíral papulu.
Kdo to je tam u kůlu,
borec, za nás si otvíral papulu.

Hop hej, je veselo,
pan kníže pozval kejklíře,
hop hej, je veselo,
dnes vítaní jsme hosti.
Hop hej, je veselo,
ač nedali nám talíře,
hop hej, je veselo,
pod stůl nám hážou kosti.

°Stichne a poslední sloky nechá plně v režiji sličné dámy. Hrozně se mu totiž líbí její zpěv, ani ne tak po muzikancké stránce, jako svou roztomilostí°

[Wenai Lafayette]

+zpívá dál, docela rozjařeně+

Od hradu ke hradu putujem,
zpíváme a holky muchlujem.
Dřív jinam nejedem,
dokud tu poslední nesvedem.

To radši zaživa do hrobu,
než pověsit kytaru na skobu
a v hospodě znuděně čekat, čekat, čekat ...

+rozesměje se jako blázen+ Tak na trubadůry, minstrely a úžasný bardy. +zvedne korbel a připije si s Marigoldem+

[Marigold]

°Taky pozvedne pití° A hlavně na nádherné zpívající čarodějky z postavopu víli °lichotí jí stále víc a víc° Nuže lesní vílo °položí jí ruku na záda° pověz jak se kráska tvích kvalit dala do páru tady s tímhle starým vlkem? °poukáže korbelem na spícího Geralta° Protože věz že tě bude stát mnoho sil být sním. Nosí okované boty mučedníka a těmi šlape po citech kde koho °zasměje se vlastním frázím°