od Styx » pon bře 01, 2010 10:52 am
+ že se neudržel a ochutnal její krev ji zasáhlo víc, než by si chtěla připustit, sedí jako zkamenělá a neschopna slova dívá se mu vyplašeně do pohledné tváře, sleduje jeho pohybující se rty a vnímá vše, co jí jeho podmanivý hlas říká, ale nijak nereaguje, pozoruje vodopád jeho zlatých vlasů, které mu spadnou do tváře, když se skloní k její ruce, hledí na jeho vzdalující se záda, dokud nezmizí ve stínu, vše mlčky, beze slov, pak sevře rubín, studí ji v dlani jako oči jeho dárce a poskytne svému srdci poprvé za večer možnost zklidnit zběsilý tlukot, nakonec zaplatí a jako ve snách se bez rozloučení ztratí ze Slastí pryč+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)