Hlavní salon - podium

[Aubrey]

*na podiu se do iluze večerní ulice osvětlené jen bledým světlem lamp objeví Aubrey, oblečen do do skoro klasického obleku drákuly - smoking, bílé rukavičky, rudě podšitý plášť a připlachtí až na kraj...dravčím pohledem si ostře prohlíží hlediště a pátrá po kořisti pro tuto noc...z místa, kde stojí se šíří chlad a touha po krvi, jeho pleť je ledově chladná a bledě se leskne*

[fatamorgana]

zamrazí ji na páteři a připadá si jako malá holčička poprvé v kině... to tajemné napětí a magická podívaná. a do toho ještě další druh napětí a vzrušení - pro dospělé. chvíli se nechá naprosto unést tou iluzí...

[Styx]

+když se objeví Aubrey ve stylovém oblečení, trochu ji zamrazí z toho chladu, který z něj sálá a malinko se přikrčí, když číhá zrakem po sále, jakoby se bála, že si ji všimne+

[Neferet]

+zaměří zrak na Aubreyho a přemýšlí co mají v plánu, trochu přimhouří oči a rozhodne se protentokrát k sobě pustit víc jeho moci, ale zůstává ve střehu+

[Aubrey]

*moc dobře vidí, jak se drtivá většina lidí v sále instinktivně krčí do křesílek a na rtech mu pohrává studený úsměšek. Skloní hlavu, vstane z dřepu lehce a pružně a když zvedne hlavu do publika, má na tváři usazenou masku nevinnosti a neškodnosti, na Aubreyho se opravdu mile usměje a promluví do davu* je zde nějaký odvážlivec, který by dnes večer chtěl hrát naši malou nevinnou hru *což z jeho úst nezní zrovna nevinně a bezpečně* se mnou?*přechází po podiu z jednoho konce na druhý, nespěchá a rozhlíží se. Ti diváci, kteří jsou mu nejblíž se snaží být neviditelní a z jemného chladného vánku moci jim naskakuje husí kůže*

[Neferet]

+sleduje jeho pohyby a při jeho slovech se aniž by si to pořádně uvědomila nahne dopředu, když si to uvědomí, tak aby to aspoň trochu zamaskovala, opře se lokty o stoleček a bloudí zrakem mezi diváky+

[Styx]

+slyšela o něm toho už tolik, že jeho masce nevinnosti moc nevěří, na jeho výzvu se rozhlédne po sále, jestli se najde nějaký dobrovolník a na setinu vteřiny ji napadne, že ta jeho hra by mohla být vzrušující, raději se ale připojí k těm neviditelným divákům, mimoděk sáhne po sklence a napije se+

[Aubrey]

*seskočí z podia, proplouvá mezi stolky, iluze noci jde s ním, stejně jako světlo, které jej osvětluje, kamkoliv se hne..tu a tam se ošije nějaká nadržená panička, ale když se k ní přiblíží na délku paže, neodváží se zvednout hlavu...* ale no tak...snad se mě nebojíte...*a teplá letní noc na pokrajích sálu ochladne a semkne diváky uvnitř jako neviditelná ruka, odporuje tomu, jak se Aubrey neškodně pohybuje za zvuků tiché hudby mezi stolky,a pomalu si sundává bílé rukavičky.. a šíří kolem sebe touhu a hlad po krvi*

[Neferet]

+sleduje reakce diváků, a když se jí dotkne další vlna touhy po krvy, zaměří svoji pozornost na to co Aubrey dělá, chvíli studuje jeho obličej, ale dává si pozor, aby se mu třeba omylem nepodívala do očí, nevěří mu, ať se tváří jakkoliv+

[fatamorgana]

fascinovaně hledí na to, co se děje mezi pódiem a diváky. hlídá si, aby nekoukala nikomu, koho nezná, do očí. ale jinak si užívá tanec energií, který ona dokáže vidět. je to skoro jako polární záře... a září nejen prostor, ale i lidé...