Já teda su zásadně proti "dávání pravidel" a podobnýmu. Dokonce mně ani moc nevoní nějaká reorganizace, ale zase se do veřejnýho dění nezapojuju tolik, aby mně to nějak vadilo, obtěžovalo, nebo sem do toho měla co kecat. ALE: Mýtinka je "můj svět" (resp. samozřejmě nááás - všech co tam sme chodíme, ale teď mluvím o sobě) a já si tam dělám co chcu. žiju si svůj život. a jo, občas se vztekám a musím někoho usměrňovat (či chcu...) ale je to tak fajn. Nemusím padnou před Malfoyem na kolena, taky už ho znám jinou dobu a v jiným světle, stejnětak jako Amon nevyžaduje leštění bot. Sou to lidi co se setkávají. A moji mudlovští partneři sou u mě na úplně stejné úrovni, i když si my kouzelníci myslíme, že sme něco víc. Ale tak je to i ve skutečnosti, takže v tom problém nevidím. - Pokud se tam nezačnou prát.
Taky mně tohle trochu připomíná takový to jak se začne strašně snažit, chvílu se šachuje a nakonec...to upadne a máte pocit, že to bylo všechno zbytečný. Víte, Manori se tu s tím bude měsíc srat a pak bude zase v polovině domků mrtvo. Já vím, že je tu hodně lidí co tu tím žijou, ale uvádím to jako extrémní příklad. Dyť kolik krámků na příčné je ladem? Prostě tam sou a je to tak fajn. - Aspoň s mýho pohledu.
Shrnuto a podtrženo - myslím, že sme tu všechny víceméně kamarádky a rozumný osoby, takže bych to tak nehrotila, sme schopný se domluvit i bez tradičních RPG pravidel, tohle totiž není RPG hra, to je můj druhej život. - A kdyby ty pravidla platily, nikdy by nevzniklo to, co tu teď je a co mám ráda. (samozřejmě zase mluvím o jednoznačně daných pravidlech atd, který tu podle mě nejsou.)