Bar - balkon

[Fabien]

(doprčic, teď se mi to celý vymazalo a takový to bylo pěkný...tak znovu)

Tir: +Uhne letící botě, která sice neměla trefit, ale málet trefila a fascinovaně sleduje její hadí pohyby. Trochu nevěřícně vrtí hlavou, ale zároveň je na ní hrozně hrdý. Tohle dokáže jen ona...jeho ona!+ Už vás nebudu přerušovat, ó vážená umělkyně,+ zavrčí a se zatajeným dechem sleduje cestu trika přes její hubená ramena a po dálnici bílých rukou.+ Tir...+úplně zapomene chytat hozený kus oděvu, který ho tentokrát zasáhne přesně do obličeje. A když ji vidí celou zrůžovělou, jenom zašeptá:+ Pojď ke mně...+ seskočí ze stolu, obejme její nožky a jedním plynulým pohybem jí sundá kalhoty. Vezme ji do náruče a nese si ji na stůl.+

[Tirage]

(je to tak běžné, milý Hamlete... politovávám)

Fab: (ano, jen jeho ona a taky celej Kancl - to je součástí výcviku. ale Tir je samosebou extrémně nadaná.)
jak si ji odnáší, políbí ho do vlasů na temeni ale vy už zase rušíte umělkyni! má připomínky a sedm čertů v očích. drží se ho kolem krku a jenom z toho, jak jí dýchá na prsa jí tuhnou bradavky. budeš mi vyprávět, co bys mi udělal, Fabienku? ptá se ho sladkým hláskem, když jí posadí na stůl. a pak zase změní hlas ale pane! co to je? co si myslíte? ani jeden svrček! podívejte! a vezme ho za ruku a položí si ji na bříško, kde je lem kalhotek. ani jeden svrček a klidně na mě saháte...

[Fabien]

Tir: (Nepochybuju, že Tir je nejlepší!!)
+Nahmatá v kapse větší množství peněz (asi je po vejplatě) a zasune jí je do kalhotek+ Stačí, slečno umělkyně?+ Líbá ji na krk a prsa, prstem přejíždí po chloupcích pod kalhotkami.+ Chceš to jenom vyprávšt nebo to mám i udělat?+ Posadí si ji na stůl a jazykem přejede její krk a tlačí ji, aby si lehla.+ Nejdřív ti budu líbat bříško, sundám ti kalhotky a budu tě líbat tam, kde je to teď jenom moje...když se si zaplatil.+ Zatváří se majetnicky a svá slova promění v činy.+

[Tirage]

Fab: pff, zvrhlý zbohatlíku, na to nebudete mít nikdy dost peněz! to je jen pro jednoho takového... mého... nádhrného... červená se a usmívá. vyndá prachy z kahotek a vyhodí je do vzduchu, až se na ně a na zem snese takový řidší déšť bankovek. a snaží se mu unikat a uhýbat a sundavat ze sebe jeho ruce. moc jí to není platné a směje se. nejdřív říkej kouká po něm vyzývavě a zrychluje se jí dech a svítí jí oči - z boje, o němž ví, že ráda pohraje, a z jeho slov, blízkosti a nadcházejících činů. rozepíná mu košili a hladí ho po břiše a hrudi. pod jeho jazykem na svém krku přivýrá oči a vzdychne. nechá se položit, svléknout. dívá se na něj s mírným úsměvem, opřená o lokty. když jí stahuje kalhotky, přejede mu chodidlem po prsou. sama rozevře stehna a když se jí jazykem sladce dotýká tam dole, uhne pohledem a malinko ji zlobí, že na ní hned pozná, jak se naprosto rozpouští pod jeho pohledy a dotyky. je připravená tak, že by klidně mohly přistoupit k dalšímu bodu, ale moc se jí líbí, když ji líbá... všude.

[Fabien]

Tir: Pro žádného jiného...jenom pro mě...+líbá ji na stehnech, zvedne její tlapku a líbá ji chodidlo a taky ji trošku polechtá.+ A až všechna tvoje místečka olíbám, +pokračuje+, prozkoumám je znovu ještě jednou jazykem...a nakonec si tě vezmu celou..+a na chvilku se na ni přísně podívá+..ale jenom když nebudeš zlobit! Kdyby jsi náhodou zlobila, pak tady mám variantu číslo dvě.+ Opře si hluvu o její bříško a sleduje pobaveně její vzrušení.+ To bych si tě pak musel otočit, trošku ti naplácat na zadeček...pak ho hodně líbat...a nakonec si tě celou vzít aspoň dvakrát!+ A jak mluví, už to opravdu nemůže vydržet vzrušením svým i jejím, líbá ji, jazykem zkoumá, zda nevynechal žádné místečko a přitom si poněkud zmateně snaží rozepnout kalhoty.+

[Tirage]

Fab: prohne se a zakňourá, jak ji lechtá. tak jenom pro tebe? no, uvidíme, až jak se vyznamenáš... zlobí ho schválně, když se prosazuje jako jediný uživatel, nemůže to udělat jinak než slovně, protože on je k situaci čelem . dech se jí zrychluje a zrychluje, jak ho poslouchá. vážně? vážně to uděláš? šeptá mu a hladí ho po vlasech. tak si myslím, že jsem asi trochu zlobila... zapřede a přetočí se na bříško, nastrčí mu zadeček a přes rameno kouká, jak je na tom s rozepínáním poklopce. a nemůže si pomoct a vyprskne smíchy, jak mu to moc nejde.

[Fabien]

Tir: Tak ty se mi budeš smát, zlobivá kočičko! +Zavrčí jako zlý strýček a vzteky si málem vytrhne zip z kalhot, ale nakonec se mu přece jen podaří je rozepnout (zip si sice přitom rozbije, ale má dlouhý triko, takže to cestou domů nebude vidět ) a vysvobodí svoje napětí ze zajetí.+ Však on tě smích přejde, mrško...+hladí ji zadeček a co chvilku ji přes něj plácne (žádné násilí, jen tak, aby se jí to líbilo). A pokaždé, tam kde ji plácne, ji pak líbá. Zajede prsty mezi půlky jejího zadečku..+Dívá se, jak se tváří.+ Ještě budeš zlobit?

[Tirage]

Tir: Fabienův boj se zipem jí nesmírně pobaví, tak se chvíli chvěje spíš potlačovaným smíchem, než vzrušením, nechce ho ale moc rozzlobit, tak se snaží ovládat. po chvilce jeho péče se ale vlna vzrušení vrátí, mnohokrát silnější. je zadýchaná a pod jeho rty i prsty se kroutí a svíjí. kouká na něj přes rameno obrovskýma očima a s pootevřenými rty, které si co chvíli olízne. ne, teď nebudu zlobit... přísahám! vezme ho za ruku a položí si jeho i svojí dlaň na ňadro, do dlaně ho tlačí tvrdá bradavka. a zhoupne se v bocích, aby se jeho prsty posunuly do jejího vlhkého klína. opře se o něj zády volnou rukou ho chytí kolem krku. miláčku... chci tě... šeptá mu horce.

[Fabien]

Tir: +Málem se zblázní (pokud to jde ještě víc) vzrušením, když drží její ňadro v ruce.+ Tvoje přání je mi rozkazem...+vydechne jí láskyplně do vlasů a splní její a taky svoje přání. Užívá si jejího klína, ňader, dechu a vkládá do svých pohybů naléhavost a touhu po absolutním ovládnutí citů téhle křehké ženy.+

[Tirage]

Fab: prohýbá se, zaklání a kroutí v jeho dlaních, otáčí a zaklání k němu hlavu a hledá jeho rty, vzlyká sa sténá, vychází mu vstříc pánví. stržena jeho i svou touhou se zapomene stydět, nedává si pozor, jak nahlas se projevuje. a najde jeho ruku a navede ji po bříšku k sobě do klína, kde chce, aby ji laskal. sama se jednou rukou drží stolu, aby neupadla a druhou ho hladí, kam dosáhne. už předem byla hodně vzrušená, tak netrvá dlouho a prohne se slastně jako luk a zvrátí krk přes jeho rameno, roztřesou se jí nohy, že skoro nemůže stát a sotva popadá dech. a to, jak ho volá Fabiene, lásko... ho nenechá na pochybách, že i když asi ještě potrvá, než se v ní a jejích citech vyzná tak,aby měl vůbec šanci je absolutně ovládnout, její tělo má v hrsti už teď - obrazně a vlastně i doslova.