Hlavní salon - podium

[Syriana Spinnel]

+J-C hlas jí prochází tělem a nemůže se i přes vyřčené dočkat vystoupení+

[Neferet]

+pohodlně se opře a nespouští zrak z jeviště a v mysli jí mimoděk díky jeho slovům vyvstanou vlastní vzpomínky na upíry, zatřepe trochu hlavou, aby je zahnala+

[Asher]

Sálem prlolétne závan chladného větru, který jakoby byl těžký staletími a než stačí někdo jen mrknout, v tlumeném světle se objeví Asher, v bílé hedvábné košili a černých kalhotách. Jeho vlasy se mu vlní podél tváře a jako zlatá opona zakrývají jeho pravou půlku. Přechází po podiu a pohybuje se, jakoby měl v těle svaly, které jiní nemají. Upírá do publika svůj ledově modrý pohled a po chvíli se zastaví uprostřed a zcela znehybní. Náhle se znovu objeví vítr, jakoby vyšel přímo z něj a odhalí jeho celou tvář, hluboké jizvy, začínající palec od středové linie tváře, takže jeho nos a smyslná ústa jsou dokonalá, ale zbytek tváře je jako zvrásněné pohoří proláklin. Jeho pohled, který teď upírá do publika je mrtvý, tak mrtvý, jako je doopravdy. Nepohne se na něm ani sval, jen tam stojí, jako z poloviny dokonalá socha, na kterou se ale její tvůrce rozzlobil a způsobil jí nenapravitelné škody.

[Neferet]

+pozorně sleduje Ashera, a když mu vítr odkryje zbytek jeho stváře zadívá se na jizvy, přemýšlí nad tím co mu je způsobilo a jediné co jí napadne je svěcená voda, zamrká, jelikož nad tím nechce ted přemýšlet a opět soustředí pozornost+

[Styx]

+(poslední slova dokonalá!) hledí na postavu uprostřed pódia a i na tu dálku cítí to známé fluidum, které z něj sálá, když nemilosrdně odhalí svoji zjizvenou tvář, nehne se jí ani jediný sval ve tváři, jen ho pozoruje, i přes jeho znetvořený obličej se jí zdá nadpozemsky krásný+

[Syriana Spinnel]

+sleduje Ashera a jeho dokonalou krásu, vnímá jeho nehybnost a jizvy na jeho tváři ji neděsí, spíše naopak, přemýšlí, čím vším musel projít, že má takovou bolestnou památku, soustředí se aby se mu nedívala do očí, cítí chlad v místnosti a mimoděk si otře paže+

[Manori]

*přimhouří před chladým větrem oči a bytostně si uvědomuje tíhu staletí a potlačované emoce pod zdánlivou dokonalou nehybností*

[Jean-Claude]

*jak tak Ashera pozoruje, je myšlenkami jinde...a vidí ho, jako by žádné jizvy neměl...*

[Phillip]

*se objeví na scéně, trochu se obezřetně rozhlídne, na sobě své oblíbené síťované tričko a odzbrojující výraz*

[Syriana Spinnel]

+s blaženým výrazem pohlédne na Phillipa a musí se usmát, něco ji šimrá v zadu na šíji a tak s sebou ošije+