od Asher » pát úno 05, 2010 9:32 pm
Sálem prlolétne závan chladného větru, který jakoby byl těžký staletími a než stačí někdo jen mrknout, v tlumeném světle se objeví Asher, v bílé hedvábné košili a černých kalhotách. Jeho vlasy se mu vlní podél tváře a jako zlatá opona zakrývají jeho pravou půlku. Přechází po podiu a pohybuje se, jakoby měl v těle svaly, které jiní nemají. Upírá do publika svůj ledově modrý pohled a po chvíli se zastaví uprostřed a zcela znehybní. Náhle se znovu objeví vítr, jakoby vyšel přímo z něj a odhalí jeho celou tvář, hluboké jizvy, začínající palec od středové linie tváře, takže jeho nos a smyslná ústa jsou dokonalá, ale zbytek tváře je jako zvrásněné pohoří proláklin. Jeho pohled, který teď upírá do publika je mrtvý, tak mrtvý, jako je doopravdy. Nepohne se na něm ani sval, jen tam stojí, jako z poloviny dokonalá socha, na kterou se ale její tvůrce rozzlobil a způsobil jí nenapravitelné škody.
Jsem přesně takový, jak vypadám.