Bar - balkon

[Styx]

Nef: +sleduje ji, jak je šťastna, když vypráví o Sucrem+ Doufám, že vám to vyjde, moc vám to oběma přeji +pohladí ji po ramenu+ A už se těším, jak si vychutnám svoji výhru +ušklíbne se+ Moc ráda vás oba uvidím u mne na plese, tak doufám, že přijdete +zarazí se+ Už budu muset jít, mám spoustu zařizování a povinností. Jak tak koukám, dnes už stejně žádný striptýz nebude +zaplatí a rozloučí se s Nef+

[Neferet]

+vděčně se usměje a pokývá hlavou+ No škoda jen, že mi nechceš říct o jakou výhru jde. +uculí se a všimne si, jak se zarazila, ale dřív než se stačí zeptat proč, Styx se rozhloučí a odejde+ Tak ahoj. Uvidíme se na plese. +stačí ještě říct než Styx zmizí, pak se pohodlně opře a rozhlíží se kolme sebe, jelikož se jí ještě nechce domů+

[Asher]

Vejde do baru a hned se usadí na jednu z volných stoliček. Barmanovi stačí jediný pohled, aby pochopil, že má před sebou Vyššího a ihned mu naleje. Chopí se sklenky a zkoumavě si prohlíží prostředí a také hosty, kteří cítí, jak se jim jeho moc plazí po páteři jako ledové krystalky, které občas malinko zahřejí.

[Neferet]

+zrovna nad něčím přemýšlí, když se o ní otře cizí síla, trochu se zachvěje a automaticky si ochraní mysl, ale cizího pocitu se nezbaví, zvedne hlavu a zkoumavě se rozhlédne, když si všimne nově příchozího dojde jí, že síla pochází od něj, zkoumavě se na něj na minutku podívá a pak trochu nesvá zase skloní hlavu k novinám, které tam někde vzala, ale zůstává ve střehu+

[Rebecca Altamirano]

Cizí, silnou energii pocítí ještě před tím, než Asher vstoupí. Zvedne se a ostražitě k němu dojde, když se posadí.

Pane? Můžu vám nějak pomoci? Řekne tichým, ale pevným hlasem a zadívá se mu do očí. Jejich barva jí úplně připraví o dech, je to jako pravý opak Jean-Claudových půlnočně modrých očí a v tu chvíli pochopí, kdo to je. Ashere? Zašeptá tiše. Dojdu pro Jean-Clauda... Hned se otočí k odchodu, ale Asher ji chytí za ruku.

[Asher]

Pevně ji drží, ale nijak to nebolí. Svou sílu plně ovládá. Jakto, že jsi mě poznala? Jeho hlas je studený, ale podbarvený silnými emocemi. Mimoděk Becce přejíždí zlehka palcem po kůži. Pohled jeho očí je naléhavý, ale zároveň nejistý.

[Rebecca Altamirano]

Při jeho doteku jí projede zachvění a všimne si, že Asherovi ihned potemněly oči. Okamžitě si uvědomí, že si myslí, že je jí jeho dotek odporný. Jean-Claude mi o tobě jednou vyprávěl. Odmlčí se. O vás... Dodá tiše. Hned ho zavolám. Než stačí reagovat, rychle zmizí v zákulisí a zamíří do J-C kanceláře. Je tak trochu rozhozená.

[Asher]

Když ucítí, jak se zachvěla, zamračí se a do očí mu vstoupí krutost a chlad. Ihned ji pustí a dívá se za ní dokud mu nezmizí ze zorného pole. Zadívá se do své sklenky a trochu se napije.

[Jean-Claude]

*vejde do baru a v duchu si říká, že neměl ten divný pocit od rána/večera ignorovat. aniž by se musel rozhlížet, podle energie neomylně zamíří ke stoličce, kde sedí Asher a po cestě si ho zkoumavě prohlíží. Když dojde až k němu, zadívá se na něj a je až nápadné, jak jsou oba stejní a zároveň odlišní...Asherovy světlounké husky modré oči a J-C temně modré, Asherovy kovově zlaté, dlouhé vlasy a J-C černé jako noc...z obou proudí energie vyšších, ale ovládají se* Ashere...čím vděčím za tvou návštěvu?*úkosem mrkne na jednoho ze zaměstnanců, aby je nikdo nerušil a pak se znovu soustředí na upíra před sebou*


(super avatar,..přesně takovou podobu jsem včera v noci vyšmejdila já:)) )

[Asher]

(jj i mému srdci byl tenhle vzhled nejbližší:) )

Vzhlédne od své sklenky ve chvíli, kdy Jean-Claude vejde a po tváři mu přelétne slabý úsměv, který na okamžik prohřeje jeho ledové oči. Děkovný dopis pošli do Států, je tam teď pro našince poněkud horko. Ušklíbne se a zkoumavě si ho prohlédne. Jsi snad ještě dokonalejší, než když jsme se viděli naposled. Zazní z toho malinko závisti a dřívější zloby, ale nic hrozného. Už je s tím vcelku srovnaný.

Jak vidím, obchody jdou dobře. A máš opravdu výborný vkus na zaměstnance. Nepatrně se pousměje. Ale to mě vůbec nepřekvapuje.