Westeros

[Syriana Spinnel]

Syriana: +připadá si, jako by padala galaxiíí hvězd a jen z dálky k ní pronikají Jorahova slova a umocní tím její rozkoš. Chvěje se, když se usměje a dlaní mu vjede do vlasů a přitáhne si ho k dlouhému línemu polibku+

Malíček: Ano.... Ano.... Ano! +šeptá stejně naléhavě, a v dlouhých střicích pumpuje své semeno hluboko do stahujícího se lůna+ Ano... +vydechne nakonec šťastně+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +udýchaně jí polibek oplatí a pak si schová tvář mezi její hlavu a rameno, jeho dech jí horce ovívá kůži jak se snaží uklidnit a hřeje ji svým rozpáleným tělem+

Wenai: +hrudník se jí divoce zvedá, když oddechuje a snaží se uklidnit, její ruce najdou jeho a sevřou je, a na rtech má šťastný úsměv+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +Víčka jí klesnou a cítí se naprosto nádherně+ Můj pane... +vydechne jen jak nenachází slova a dál ho hladí po vlasech, dech se jí zatím sklidňuje, už jenom sprintuje+

Malíček: +Stále v ní se k Wenai nakloní a ukradne si polibek+ jak se ti líbí exkurze, krásko +zasvítí mu oči+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +lehne si vedle ní a pevně ji obejme v náručí+ Má lásko. +zašeptá jí do vlasů a jemně ji hladí po kůži+

Wenai: Petyre. +vydechne, ještě pořád udýchaná+ Dokonalá exkurze, dokonalá. +usměje se na něj+ Předvedeš mi ještě něco. +uculí se rošťácky+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +něco mu nesrozumitelně zavrní do kůže, jak se o ni pokouší spánek. Majetnicky přehodí ruku přes jeho břicho a pokrčenou nohu dá přes jeho stehna. Hřeje ji jako vlastní kamna+

Malíček: +Opře se o dlaně těsně vedle její hlavy a na okamžik se mu zdálo že lebka pod nimi pulzuje, ale to byl jen klam+ Ach, tak nenasytná... vlastně, jestli jsi dobrodružná povaha, můžeme se spustit hloubš do uliček... myslím že je nikdo ještě neprozkoumal celé

[Wenai Lafayette]

Jorah: Spi, lásko. +zašeptá jí s úsměvem do vlasů, sám už taky v polospánku a zachvíli usne+

Wenai: Nenasytná, po tobě. +sdělí mu+ Nemůžu si pomoct. +posadí se na lebce a ponekud si upraví šaty+ Ještě níž? +v očích se jí zablýskne+ A nebojíš se, že se ztratíme a nedostaneme se už nikdy ven. Umřeme tam. Spolu. +praví trochu zlověstně+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +ta slova už neslyší, spánek se nad ní zavřel jak voda a kolébá ji na svých vlnách+

Malíček: Já? já se vůbec nebojím +i když dobrodružná povaha teda moc není, ale s ní se dá zlákat téměř k čemukoliv+ usouložíme se k smrti, když se ztratíme??

[Wenai Lafayette]

Jorah: +spokojeně spí vedle syriany, během noci se několikrát přetočí, jinak klidně oddechuje a nevnímá+

Wenai: +zasměje se+ To je taky jedna z možností. +chgytne se ho za ruku a palcem pohladí klouby prstů+ Máš dneska ještě něco na práci? +sonduje+

[Syriana Spinnel]

Malíček: Kromě toho dělat tě spokojenou a úsměvavou? Protože to je jediná práce, která mi dnes zbývá a je to spíš potěšení, než práce... Máš nějaké přání, květinko?

Syrina: +Ráno ji vzbudí pacholek co venku na nádvoří pokřikuje na děvečku, co krmí husy. Chlad v místnosti je lezavý, ale Jorah hřeje i teď. Víc se k němu přitulí a ztrácí se v myšlenkách+

[Wenai Lafayette]

Wenai: Ano, neříkej mi zdrobnělinami. +usměje se na něj omluvně+ Pověz mi něco o hrách, které hraješ. Třeba ti budu moct pomoct. +mrkne na něj+ Možná by ses až divil... +řekne děsně tajemně+

Jorah: Hrchrmmm. +zabručí a víc si ji přitáhne k tělu+ Ať mu někdo řekne, ať tak neřve, já chci spát. Zamumlá jí do vlasů+