Westeros

[Wenai Lafayette]

Jorah: +kouká za zlovlkem+ Myslím, že na tebe jan tak nezapomene. +usměje se při tom+ Nejspíš tam budem muset přespat. Jen nerad bych jezdil v noci zpátky, můžeme se ztratit a taky jsou tu kolem vlci, jak nám Nymeria řekla. Tedy tobě.

Wenai: +když odezní jejich orgasmy, tak položí svoje čelo na jeho a zklidňuje dech, načež vezme jeho hlavu do dlaní a dlouze, něžně ho políbí+

[Syriana Spinnel]

Syriana: myslíš +zasměje se a otočí se za Nym+ zdá se mi, že ta moje židle je nějaká divná, můžu si přisednout k tobě? třeba budeme rychlejší, a nikde se v nastávající tmě neztratím +navrhne mu+

Malíček: +nemůže se nabažit těla na svém klíně. Jemně ji položí, rty a jazyk propletené s Wenaiiným+ jsi živým snem?

[Wenai Lafayette]

Jorah: Určitě. +přisvědčí naprosto přesvědčeně+ Tak pojď. +usměje se a kývne, když si chce přelést k němu a udělá jí místo před sebou, aby ji mohl ochmatávat+

Wenai: Tím taky, Petyre. +zašeptá mu v odpověď+ Nejsem o nic víc skutečná než ty. +prohrábne mu prsty lehce prošedivělé vlasy na skráních+ Jsi tak krásný.

[Syriana Spinnel]

Syriana: +elegantně se umístí před Joraha a nechá koně koněm. Opře se zády o jeho rozložitou hruď+ možná jsem trochu kecala, prostě jsem ti chtěla být nablízku a cítit tvé tělo+

Malíček: lady, vy už nejspíš z únavy nevíte co mluvíte +uvolněně se usměje a zavrtá se i s Wenai do peřin+ spi, má nenasytná milenko

[Wenai Lafayette]

Jorah: Vážně? +podívá se na ni, jako by jí to nevěřil, ale je mu to úpplně jasné a taky ji hned obejme a stíhá u toho i držet uzdu a řídit koně+ No, já nejsem proti.

Wenai: Já vím náhodou úplně přesně co mluvím. +zamumlá ospale a přitulí se k němu+ A ještě nejsem lady, drahý lorde Baelishi. +zívne si a pomalu usíná+

[Syriana Spinnel]

Syriana: hmm jo jo, jsem protřelá ženština +zakření se a políbí ho na krk+ líbí se mi pevnost tvého těla... to jak silnými stehny svíráš slabiny.... och. no nic, nechala jsem se poněkud unést +položí ruce na ta jeho stehna+

Malíček: Wenai, jsi krásná +zamumle ospale a přitulí ji ještě blíž, než padne do osin spánku+

[Wenai Lafayette]

Jorah: Trochu unést. +zasměje se+ Já tě teď trochu unesu. +popožene koně do rychlého klusu, drží ji v sedle, aby nevypadla a tak s ní notný kus cesty běží a za chvíli mají vesnici na dohled, protože vyjeli z lesa a taky už se začalo stmívat+

Wenai: +zachvilku usne a spokojeně oddechuje ve spánu, tiskne se k němu a peřinu mu bere jenom trochu+

[Syriana Spinnel]

Syriana: jej! +zavýskne jak přejdou do trysku a drží se silných zápěstí a musí se usmívat+ ale to je nějaká velká vesnice! +okoukne to zběžně+

Malíček: +Spí klidně. Peřinu si krade sem tam zpátky, ale vůbec mu to nevadí+

[Wenai Lafayette]

Jorah: No, tak nebo tak - +zpomalý do kroku+ jiná tu není. +když přijedou k bráně, tak sleze a pak jí pomůže na zem a dostane je dovnitř, protože není ještě úplně tma, tak brána nebyla zavřená, ale za nimi už ji zavřou+

Wenai: +ráno rozlepí oči, a když ho uvidí vedle sebe, klidně oddechujícího, tak se musí usmát a jen ho mlčky pozoruje+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +Jak projdou pod tou bránou vezme Joraha za ruku a trochu se k němu přitiskne. Stáhne si z hlavy kapuci a uvolní vlasy.+ Takže kam půjdeme? sehnat nocleh, trh už bude asi zavřený a já mám hlad

Malíček: +přetočí se z boku na břicho a přehodí ruku přes Wenai, mimoděk, protože ještě se pohybuje na hraně bdění a spaní.+