Akce "Human First"

[Tony Dolohov]

+všimne si, že Becca dorazila, tak se vrátí ke skupince+ Ahoj +pozdraví Beccu s úsměvem+ Tak všichni připraveni? +přesvědčí se+ Začneme. Lovu zdar! +vrátí se k ostatním smrtijedům, pozorujícím ze svých skrýší nic netušící mudlovské hlídky. Zkontroluje, jestli jsou všichni na svých pozicích, přece jen ručí za své muže, a pak smluveným znamením vydá rozkaz k útoku. Smrtijedi v čele s Tonym se bleskově přemístí k budově, přímo mezi překvapené žoldáky, kteří povětšinou nestačí ani vytáhnout zbraně a padnou na zem, provrtaní zelenými paprsky. Přesto se mudlům podaří pár smrtijedů zranit, ale Amonovi věrní služebníci to tam nemilosrdně kosí jako přezrálé obilí, tiše a bez sebemenšího hluku. Tony je ve svém živlu, vzrušen z nebezpečné akce, zabíjení a pachu krve a nedá nepříteli žádnou šanci.+

[Aubrey]

Beccy: Vy holky a nákupy, co...*poznamená, jako kdyby si Beccy šla nakoupit vyšívané kapesníčky a ne pro kopu nábojů, cukne nepatrně koutkem* tak se do toho dáme...*protáhne se a zabodne pohled směrem ke kostelu, kde cítí kopu životů...nechá smrtijedům jejich práci a jakmile zaútočí, vyrazí vzniklou skulinou v obraně k budově rychle a tiše jako stín, takže ho lidské oko nemá šanci postřehnout*

[Lidé Především]

*a hlídky i když byli varováni, že něco může přijít, v první chvíli docela neprofesionálně ztuhnou, obzvlášť, když se začne kolem blýskat kletbami* Ďáblové!!!*zařve kdosi než padne mrtvým obličejem k zemi a probere tak zbytek záloh, které neváhají a spustí palbu...do tiché noci se rozezní štěkání pušek, nadávky a modlitby v jedné směsi...i tak obránci docela padají jako mouchy, dokud nedorazí z podzemí kostela posila, vyzbrojena poněkud silnějším kalibrem...vzduch zhoustne lítajícíma především stříbrnýma střelama, jak počítají spíš s odvetou zubatých a chlupatých než s čarodějema*

[Tony Dolohov]

+s překvapenou ochrankou, která stráží objekt si smrtijedi poradí bez jediné lidské ztráty na své straně a smetou je během pár minut z povrchu zemského. Teprve když mezi ně vtrhne posila dobře vyzbrojených vojáků, rozpoutá se to pravé peklo. Nastává nelítostný boj na život a na smrt. Mudlové jsou v přesile a mají zabijácké zbraně, ale smrtijedi vládnou kouzly a smrtelnými kletbami. Bitevní pole se promění v jatka, posetá mrtvolami, zem je nasáklá krví, vzduch je plný boje a bolesti. Všude čpí pach krve a smrti a střelbu občas přehluší bolestný nářek umírajících lidí. Tony, nevnímaje svá zranění se zuřivě brodí krví a klestí si cestu skrz nepřítele, zanechávaje za sebou spoušť z mrtvých těl jako hurikán+

[Rebecca Altamirano]

(omg, prej zubatých a chlupatých mám dost )

Ahoj. Kývne s úsměvem Tonymu. Jasně, já vždycky připravena. Uculí se rozpustile a zlehka pohladí mačetu upevněnou na stehně. Tak jdem na to. Jo a Tony.. Zastaví ho ještě. Ať se tvý lidi taky trochu kryjou, střelba a zvlášť mířená, pro vás znamená totéž, co pro ně avady. Koukne na něj, jakože nechce mrtvých víc, než je nezbytně nutný.

Aubrey: Tss, ty bys mi taky nedopřál trochu toho luxusu. Zatváří se naoko dotčeně a vytáhne mazlíka Deserta. Jsem hned za tebou... Řekne jen a v nastalém zmatku a světelné a zvukové show doběhnou ke kostelu. Jedna rána z Deserta stačí na to, aby v těžkých veřejích zůstala díra velikosti menšího melounu. Kopnutím zbytek rozrazí a zničená křídla bývalých dveří s dunivou ranou narazí do zdí za nimi. Vběhne dovnitř, Deserta v pohotovosti a neomylně zamíří do spodních pater, kde tuší skrýše věrných oveček. Když zahýbají za jeden z rohů, málem vrazí do postrašího, prošedivělého muže, uhánějícího poněkud jiným směrem než by čekali. Becca bleskově zareaguje, vytáhne mačetu a přesným hodem ji mrští po muži před nimi. Ta se mu zabodne zezadu vysoko do stehna a muž jde s výkřikem k zemi. Pomalu k němu dojdou a otočí ho na záda, aby viděli kdo to je a co vidí, je velmi potěší. Ale ale, snad někam nepospícháte, pane Reubensi. Určitě jste nechtěl své ovečky v hodince poslední opustit, že ne? Na rtech jí pohrává ledový úsměv. Namíří mu Deserta přímo mezi oči. Kolik je tu dětí a kde jsou? I všichni ostatní. Proč by nezkusila využít informační studnici, když má možnost si věci a hlavně pobíhání po rozlehlém kostele, ulehčit. A radím mi to vyklopit, nebo dám svému kolegovi první, poněkud předčasný dárek. Kývne k Aubreymu. Tebe. Dodá s úsměvem, kdyby náhodou nepochopil.

[Aubrey]

*trochu povytáhne obočí* krysy opouští loď, co?*poznamená s úšklebkem* to tě v těch tvých příručkách, "jak vyhladit zlo v deseti krocích" nebylo, že se před predátory neutíká? Jen je to...povzbudí...*pokýve hlavou a přidá úsměv, po kterém se šéfikovi scvrknou koule*

[Lidé Především]

*a venku mezitím žoldáci ustupujou před náporem útočníků...což na jedné straně je dobře, ale na druhé mají tak kryté záda, když se dostanou k budově...taky zjistí, co a jak čekat a přestanou bezhlavě pálit a plýtvat municí..místo toho se zaměří na přesnější rány..což je stojí čas, ale taky začne být jejich obrana účinnější.*


Beccy,Aubrey: *zůstane ležet na zádech a snaží se rozdýchat propíchnutou nohu....v první chvíli se na ně podívá a vypadá to, že z něj vypadnou podobné kecy, jako předtím z jeho stoupenců, ale pak se jen usměje...přemile....*Myslíte, že jsme vás nečekali? A nenamáhejte se, naše děti nikdy nevydáme do ruk někomu jako jste vy...a vaši prapodivní kamarádi venku...*kývne bradou ven a pak něco známě pípne, práskne a zdi v chodbě se začnou sypat a hroutit a kusy kamenů padají mezi Beccy a Reubense, který se snaží odplížit z dosahu*

[Rebecca Altamirano]

Aha, jistě. No popravdě jsem ani nečekala, že bys nějak výrazně spolupracoval. Nakonec poslední vyslanec se předvedl dostatečně výmluvně. Ušklíbne se a vytrhne mu mačetu ze stehna. Trochu zpomalí krvácení, přece jen nechce, aby jim moc rychle umřel. Pak se najednou ozve známé pípnutí a svět kolem nich se začne sypat jako domeček z karet. Kurva himl, tohodle už mám tak akorát po krk! Zakleje vztekle, popadne Reubense podpaží alá žehlící prkno a s Aubreym v závěsu bleskově proběhne do nižších pater, kde tuší speciálně zřízené místnosti pro podobné krizové příležitosti. Rozrazí první dveře,které potká a místnost je příhodně prázdná. Hodí Reubense na zem, sedne mu na hruď a zadívá se mu do tváře. Tak jelikož jsi mě právě opravdu nasral, zeptám se už jenom jednou. Potom za každou nezodpovězenou a nebo lživě odpovězenou otázku, odseknu jeden tvůj prstík na pravé ruce. A věř mi, že poznám, kdy lžeš. Až dojdou, udělá totéž na druhé ruce Aubrey. Usměje se na chladně. Takže, kolik je tu dětí? A nejspíš mi to nebudeš věřit, ale nechcem jim ublížit a proto je odtud chceme odvést před tím, než to srovnáme se zemí. Nečeká, že jí to uvěří, ale prostě se pořád snaží být za tu hodnou. Zatím.

[Tony Dolohov]

+z původně hrozivé přesily vojáků zbyde díky přesně mířeným smrtijedským kletbám mnohem méně nepřátel, než jich bylo na začátku a počet sil se vyrovná. Zbytek žoldáků se ale přesto úporně brání a jak Tonymu neunikne, střílejí méně, zato přesněji a stáhnou se blíž k budově. Tony toho ihned využije proti nim. Změní taktiku boje a vydá nové rozkazy+ Chvíli těm hajzlům trvá, než přesně zaměří a vystřelí. Využijte toho a prošpikujte je kletbami dřív, než stačí zmáčknout spoušť. Dotlačte je až ke zdi, odkud nemají šanci uniknout. Dopřejte jim to, když se tam tak cpou a pak je popravte +všichni bojeschopní smrtijedi vytvoří formaci a tlačí před sebou ustupující mudly až ke zdi budovy. Každou chvíli tmu protne barevný paprsek nebo zaštěká výstřel, ale krvavá řež se jasně změnila v taktický boj+

[Lidé Především]

*už už to vypadá, že to stihne, ale pak ho zas drapsnou....dole v místnosti leží jak to prkno a postupně bledne, jak krvácí* tomu tak budu věřit...ale předstírejme na chvíli, že ano...přijdete sem, zabijete všechny okolo,děti odvedete a co, řeknete jim, že jste jim zabili mámu s tátou? Jo? Nemyslím si...změníte jim vzpomínky...že...že?! Zbabělí pokrytci...děláte si co chcete a na lidi se nikdo neohlíží...proto musíte být vyhlazeni...*polkne a namáhavě se nadýchne* a klidně se schovávejte za své zbraně, chytré hlášky a nezapomeňte se ujištovat, že to, co dnes večer děláte, je správné...jste jen sprostí vrahové..dneska večer tady jsou i lidé, kteří ani pořádně neví, o co jde...jak je poznáte od ostatních? Nijak...budete mít krev nevinných na svých rukou...a klidně si namlouvejte co chcete...jednou, některé z těch dětí, si vzpomene...uvidíme, co řeknete pak...neřeknu ti nic...*zadívá se přímo na Beccy* můžeš mě mučit, pokud na to máš žaludek...jen si mysli, že to nemá žádný následek...jen se pak nediv, až jednou přijde někdo a udělá to samé někomu, na kom ti záleží...boží mlýny melou...


*a nahoře žoldáci zalehnou, aby se vyhli co největšímu počtu kleteb....a i když nadále ztrácí muže, tak za každé dvě kletby, které najdou cíl si prorazí cestu také jedna kulka a zasáhne nepřítele...zas o tolik pomalejší střelci nejsou, navíc i na zakouzlení a zamíření kletby potřebují čarodějové nějaký čas...když se zevnitř budovy ozve výbuch, stáhnou se někteří až dovnitř do budovy a ostřelují nepřátele z oken*