Westeros

[Wenai Lafayette]

Wenai: +trochu zmateně se na něj podívá+ Co by mělo přijít? Pomohu ti. Stačí říct. +chytne ho za ruku, když v tom se k nim přinese Cersei a usměje se na ně+
Cersei: Lorde Baeliši. +podívá se na něj+ Vůbec jsem netušila, že máš snoubenku. +sjede pohledem na Wenai+ A až z Volantisu. +bedlivě si Wenai prohlíží ve snaze odhalit jakoukoli nedokonalost+ Ve Volantisu je zvykem věnovat se hudbě, pokud vím. Zejména v dobrých rodinách, ze které, jistě jsi. Co kdyby jsi nás oblažila nějakou písní?

Jorah: +oplatí její polibek a s úsměvem jí pohlédne do očí+ Jsem rád, že jsi se ke mě vrátila.

[Syriana Spinnel]

Malíček: To já nevím +pousměje se na ni+ pomoct mi můžeš později s jistými věcmi +cuknou mu koutky+ Moje královno, střežil jsem to jako své největší tajemství, tajně jsem doufal, že bys pro mne někdy mohla zaplanout láskou, nicméně, ten žár u srdce je víc než jsem mohl snést. +uculí se na Cersei a pak se jen podívá na Wenai, uvnitř něj se stáhnou útroby obavou, a pak zase zpět na královnu+

Syriana: +jen se zasměje a prohrábne mu vlasy+ říkal jsi něco o tom, že půjdeme do města? nebo se mi to zdálo předtím, než můj mozek přestal fungovat?

[Wenai Lafayette]

Wenai: Já? +udiveně, ale velmi potěšeně se na královnu podívá+ Moje paní, ale nejsem si jistá, jestli moje hra je na takové úrovni, aby vás oblažila. +vstane+ Nicméně vaše přání, je mi rozkazem a s potěšením jej splním. +s grácií dojde ke spinetu, co stojí tak, kde jsou hudebníci a vyhodí z židle toho chlápka, co na něj hraje+ Zahraji vám píseň, jež mě naučila moje babička. Není moc dlouhá, ale myslím, že je velmi půvabná. +posadí se, narovná se a začne+



Jorah: Ano! +plácne se do čela+ Málem jsem na to zapomněl, ty jsi mě poněkud rozptýlila. +zasměje se+ Ale nejdřív by jsme se možná měli jít umýt. +poněkud se přiobleče+ Půjdeme do vesnice, město tu poblíž žádné není, ale vědro bychom tam snad sehnat měli.

[Syriana Spinnel]

Malíček: +Když jde Wenai ke spinetu má chuť utéct, ale taky chce vidět, co bude. Docela se bojí, jak to dopadne, ale když Wenai začne hrát, tak mu málem spadne čelist, zůstane okouzleně koukat na svou "snoubenku" a hrdost a pýcha v něm roste víc a víc+

Tyrion: +Neujde mu samozřejmě pozornost směrovaná k Wenai a je docela příjemně překvapený a hlavně spokojený s tím, že Cersei nejspíš neuspěla v něčem, o co jí šlo+

Syriana: Ach, přijmi mou hloubokou omluvu, prosím. +sklouzne ze stolu a lepí snad uplně všude+ ano, omýt opravdu potřebujeme, oba. Ale beztak máš můj obdiv, nehynoucí, za to že jsi mi přinesl med +dá mu medovou pusenu+

[Wenai Lafayette]

Wenai: +když dohraje, tak chviličku sedí úpln+ nehnutě, pak se zvedne, zářivě se usměje kolem a na královnu+ Doufám, že se vám to líbilo. Teď, pokud mne omluvíte, bych si ráda užila oslavu se svým snoubencem. +dojde k Petyrovi a sedne si vedle něj a chytne ho pod stolem za ruku+

Jorah: +zasměje se+ Tobě bych donesl i modré z nebe. +dá jí pusu na tvář+ Půjdem kolem řeky, tak se tam opláchnem. +koukne ven+ Nebo možná ani nebudem muset - prší.

[Syriana Spinnel]

Malíček: +jakmile dohraje, tak se po malé chvíli ticha ozve nádvořím potlesk a obdivné pohledy. Malíčkovi po tom, co se mu oddechlo, roztáhne tvář v úsměvu+ byla jsi úžasná, má nejdražší +jemně ji políbí na spánek, jistý si tím, že sice Cersei nejspíš spokojená nebude, ale upevněný ve své pozici s mnoha možnostmi do budoucna+ děkuji ti +pohladí ji palcem po dlani+

Syriana: Prší? +zavýskne, a tak jak je, téměř nahá vyběhne ven, kde se začne točit kolem dokola, s rozpřeženýma rukama, déšť jí stéká z vlasů na nahé tělo a Syr se směje, i když je jí zima, směje se jak dítě, čistě, radostně+

[Wenai Lafayette]

Wenai: +jemně se usměje+ Když už tě to zajímá, tak to umím protože +mluví k němu potichu+ já jsem ze starého a bohatého rodu. Jen ne z Volantisu. +dodá+

Jorah: Počkej! +zavolá za ní a pak na ni trochu zmateně kouká+ Zmokneš... +podotkne, ale pak si povzdechne, svleče se a přijde za ní, protože tohle je asi nejsnadnější cesta, jak se umýt+

[Syriana Spinnel]

Malíček: +Oči mu zasvítí+ zajímá mě vše co se tě týká, až jsem překvapený jak moc. Když jsem tě prvně viděl, neřekl bych, že jsi z prastarého rodu +ovine jí paži kolem pasu+

Syriana: Buď spontání, můj rytíři +uculuje se od ucha až k uchu a natáhne k němu ruku+ déšť, je přece tak krásný +zvolá a ten ji očišťuje+

[Wenai Lafayette]

Wenai: Vážně tě to zajímá? +udiveně se na něj podívá+ Když jsi mě prvně viděl, tak jsem byla špinavá a nevzhledná cestovatelka, která něco hledala. +odmlčí se+ Spoustu se toho změnilo. Opravdu hodně. +povzdechne si, a položí dlaň na jeho ruku, kterou ji objímá+ Ale ty mě taky zajímáš. Možná bys mi mohl později v soukromí zjevit některá z tajemství tvého původu.

Jorah: Ale taky je studený. +ssnaží se dlaní smýt ze sebe lekavost od medu+ Už začíná zima, jen se bojím, aby jsi nebyla nemocná, zrzko. +usměje se na ni a prohrábne jí vlasy+

[Syriana Spinnel]

Malíček: Jistě +přitáhne ji k sobě blíž a nabídne jí z tácu plného dobrot+ a našli jsi to? +vzpomene si najednou, že hledala první lidi+ To bych mohl, i když si svý tajemství střežím docela silně, protože co nikdo neví, nemůže proti tobě využít.

Syriana: čarodějky nebývají nemocné, můj pane +přijde k němu, zmáčená jako kotě a smyje z něj medík+ ale když ti to udělá radost, půjdeme už dovnitř +proplete své prsty s jeho+