Westeros

[Wenai Lafayette]

Vagabund: Já bych ti moc rád pomoh. +zazubí se na ni, kupodivu hezkým úsměvem a přijde k ní a chytne ji za ruku, i když ucukne, on se odradit nedá+

Wenai: +jen se ušklíbne a pokračuje v laskání jeho mužstvíl, ale sama už má na krajíčku, nadechne se+ Petyre... +vydechne naléhavě a otočí k němu hlavu, když k nim zamíří Cersei, Wenai chvilku zaváhá, ale když je jí jasný, že jde skutečně k nim, tak tu ruku hned vytáhne a začne mu zavazovat klahoty, ale jednou rukou je to trochu komplikovaný, ani její dech se nechce moc uklidnit+ Má paní. +ukloní se jí, v sedě+ Lorde Baeliši. +usměje se Cersei na Malíčka+ Neměla jsem nejmenší tušení, že jsi zasnouben. +propichuje ho pohledem+ Ale o tom s tebou mluvit nechci.

[Syriana Spinnel]

Syriana: +nechá vědro vědrem a to jí vypadne z ruk. Najednou se u ní ozve starý dobrý strach a když se jí nepodaří vysmeknout tak na něj zakřičí+ Okamžitě mě pusť +pokusí se ho uhodit ale při její tělesné konstituci to poněkud pozbývá dojmu rány, protože je skoprnělá strachem, což se jí nestalo pěkně dlouho+

Malíček: +Uvnitř úst mu krvácí dáseň, jak se do ní kouše, aby mu nešel vidět ani jediný tik svalu, jak se to v něm pere a sbírá a když k nim zamíří Cersei málem vyletí z kůže. Ta ženská má snad na to čuch. Rychle z Wenai vytáhne prsty a dozaváže si ten zbytek+ Má královno +vstane kvapně a jen se modlí, aby bylo vše jak má a děkuje bohům za vysoký stůl+ má snoubenku Timea z Thereů +představí jí Wenai+ ne? a čeho si ode mě žádáš má paní? +zeptá se úlisně+

[Wenai Lafayette]

Vagabund: Máš smůlu, děvče. Nebo spíš štěstí. +zavrčí a chytne ji, otočí a přitiskne k sobě zády a rukou se jí snaží dostat do kalhot, když ho něco vezme po hlavě a on se svalý bna zem dočista mrtvý, chudák+

Jorah: Lásko. +vrhne se k ní a hodí na zem meč+ Nestalo se ti nic? +chytí ji pevně do náruče, aby ji uklidnil+

Wenai: +taky konečně vstane a ukloní se+

Cersei: Náš král, tě potřebuje. +sjede je oba pohledem+ Zlatník, který vyrobil královu korunu si nedá říct a vyhrožuje, že naruší slavnost, pokud nedostane ihned zaplaceno. Mohl by jsi to vyřídit? +zeptá se, ale její tón nenaznačuje, že by šlo o prosbu+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +až teď jí dojde, že je vážně v pytli a začne sebou mlít, kousat a kopat, ale cítí jak se jeho ruka dere pod její kalhoty a prvně vzlykne, ale než stihne snad se i rozplakat padne jí chlap k nohám a Syr na něj kouká rozkasaná a nechápající, třesoucí se po celém těle, když ji Jorah stáhne k sobě do náručí+ Jorahu? +podívá se jako by ho viděla prvně+ ne, nic... já on... +je jí z toho hrozně nepříjemně a je v šoku+

Malíček: +poslouchá ji, a trochu svraští čelo a jen nerad tam nechá Wenai samotnou, když je poblíž skřet+ Cokoliv si má královna regentka +podotkne+ žádá +zdvořile se ukloní, stiskne Wenai ruku a spěšně odchvátá vyhledat toho tupce, co se zve zlatníkem, přitom si poupraví věci v kalhotech+

[Wenai Lafayette]

Jorah: Pšššš. +konejší ji+ Jsem u tebe. Nikdo ti už neublíží. +hladí ji po vlasech a pak ji chytne za bradu, pohlédnbe jí do očí a vtiskne jí něžný polibek+ Vrátíme se domů.

Wenai: Neměj o mě strach, drahý. +usměje se na něj a když odchází, tak se mu kouká zálibně na zadek a pak se rozhlédne kolem a nabídne si pár datlí v čokoládě a skořici, od které má za chvíli trochu poprášené rty+

[Syriana Spinnel]

Syriana: on chtěl... on mě chtěl... +zavrtí hlavou, skloní ji a opře o jeho hrudník, trochu zaraženě mu polibek oplatí+ ano, půjdeme domů ale vědro... +otočí se k řece, která ho už dávno odnesla pryč+

Tyrion: +jako by celou dobu nečekal na nic jiného, než že se Malíček odnese pryč. V duchu děkuje své sestře, kterou jindy tak úspěšně nesnáší. A naprosto nenápadně se octne vedle Wenai+ slyšel jsem, že čokoláda letošní pozdní datle přímo rozmazluje +vyhoupne se na židly a nechá si dolít pohár+ řekni mi paní, zdáš se mi, nebo jsi mne přišla opravdu trápit nenaplněnými fantaziemi?

[Wenai Lafayette]

Jorah: +usměje se na ni+ O to se nestarej. Mám tvůj med a vědro seženeme nové. +chytne ji za pas a vyrazí s ní k domovu+ Nebo tě tam mám odnést na rukou? +usměje se+

Wenai: A nejen datle. +mrkne na něj a prstem si setře ze rtů skořici a ten prst pak olízne a usměje se+ A proč si myslíš, že jsou nenaplněné, můj pane? +pohlédne mu do očí+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +pozvedne koutky v úsměvu+ ty se mi snad zdáš, rytíř se vším všudy +ten úsměv mu věnuje a stiskne mu ruku+ ne že by tvá nabídka nebyla lákavá, ale mohla bych si na to zvyknout+ chtěla jsem ti uvařit polívku, ale... +otočí se vidí už jen nohy trčící zpoza kopce+

Tyrion: protože +sevře jí paži, ne silně, ale ani ne slabě+ protože bych si tě nejraději vzal tady a teď předevšemi, protože jsem myslel, že jsi dávno někde zmizela nebo zemřela za Zdí... takže jsou nenaplněné, lady Timeo

[Wenai Lafayette]

Jorah: +taky se ohlédne, když to udělá ona, ale rychle se zase obrátí zpět+ Já stejně polévky nikdy neměl rád. +usměje se+ Ty si dáš med, já zbytek tetřeva a pak se vypravíme pro nové vědro. Co ty na to?

Wenai: Myslela jsem, že by jsme se ještě měli vidět. +klidně a spokojeně si ho prohlíží+ Na takové věci by přece jen balo vhodnější soukromí, jako minule. +pak si jednou rukou přikryje tvář, jakože maska a škvírou meri prsty na něj mrkne+

[Syriana Spinnel]

Syriana: jsi milý +natáhne se na špičkách a políbí ho na bradu. V domku si sedne na rovrzaný stůl a jak se ještě klepe dostane hroznou chuť na cigaretu a taky si do něčeho pořádně praštit, že se zachovala jak hloupá malá holka+ Neviděla jsem ho tam +hlesne jenom+ nevšimla jsem si ho

Tyrion: +Tvář mu dostane dosti zvláštního výrazu, zvlášt, když se mu oči rozčiřují víc a víc, jak mu to dojde+ To jsi byla ty! +řekne skoro obvińujícně, ale zároveň absolutně nadšeně+ ty jsi... +zavrtí hlavou, a spatří Malíčka jak k nim rázuje+ o půlnoci.... +pohlédne na pohár+ no raději dřív v božím háji, přijdeš?