Westeros

[Wenai Lafayette]

Muž: A proč bych to dělal, cestovatelko? +zeptá se jí tázavě+ Jsem mág, ne dobročinný kněz. A navíc tahle formulace: stará a mocná; mi toho moc neřekne.

Wenai: Uklidněi se, Brienne. Nic se nám nestane. Pojď, pojedeme rychle, ať jsme brzo pryč. Jak je jeho území velké?

[Syriana Spinnel]

Syriana: A co si za své odpovědi žádáš, modrortý muži? +změří si ho pohledem, a ošije se+ magie stará jako Západozemí a celá tahle země sama +přizná mu a přitom se mu bez uhnutí očí upřeně dívá do očí+

Brienne: Ano, pojd´me, Heja! +popožene svou Kobylu do ještě větší rychlosti a vítr ji šlehá do tváří a oči jí začnou slzet+ Jeho území je všude a nikde, nikde a všude, to nikdo neví. Jednou udeří jak blesk tam, pak zase onam. Jako zásah z čistého nebe. Je to Bleskurychlý lord.

[Wenai Lafayette]

Muž: Tři tisíce braacoských korun. +řekne a jak to uslyší, tak cenu navýší+ Pět.

Wenai: Legendy jsou silnější než lidé. +popožene koně za jejím+ Tak jedem.

[Syriana Spinnel]

Syriana: +při první částce jí vylítne obočí až do vlasů, ale při druhé jen otevře a zase zavře naprázdno čelist a zavrtí hlavou. Mlčky se otočí a hledá východ+

Brienne: +Jedou mnoho líg tryskem a bez řečí a čím dál jsou, tím lehčeji se jí dýchá, protože nikde kolem žádní další oběšenci nejsou+ řekla jsem ti... že jsi skvělá jezdkyně? jezdíš od malička, nemýlím li se +mrkne na ni, trochu uvolněněji+

[Wenai Lafayette]

Muž: +dveře jsou pořád tam, kde byli, ale když Syr vyjde ven, tak už tam nejsou ani dveře, ani muž+

Wenai: Myslím, žes už to zmínila, ale díky. Jo, odmalička. +přikývne+ Neměli by sme se pomalu utábořit na noc?

[Syriana Spinnel]

Syriana:+Ztrápeně vyjde do slunce, a pod nejbližším olivovníkem si sedne na zem a na okamžik si dá hlavu do dlaní, pak ji něco zastudí v živůtku a tak vytáhne minci od Jaquena a převaluje ji v dlani. Zoufalá z té nastálé situace+

Brienne: +Podívá se na sšeřelou oblohu, po které se pomalu začínají rozblikávat hvězdy+ máš naprostou pravdu +je myšlenkama docela zatoulaná, tak si ani nevšimne výmolu, do kterého navede kobylu, až ta pod ní povolí Brienne sklouzne ze sedla+ U Sedmi!

[Wenai Lafayette]

Wenai: +seskočí ze sedla a pospíší si k ní+ Co se stalo? +kouká koni na nohu+

[Syriana Spinnel]

Brienne: Jezdím jako čtyřleté dítě, to se stalo +mrmle naštvaně a zvedne kobyle nohu a prozkoumá ji, pak si sundá vaky a všechno a dá si to na rameno, aby neměl kůn zbytečnou zátěž+ Zůstaneme tady? +rozhlídne se kolem, jesti je to vhodný místo+

Syriana: +Ztracená v myšlenkách se vrátí do paláce, rukou jede po tapiserii po celé délce chodby, směrem k velké síni, kde probíhají slyšení, tam se na kraji zastaví a nahlídne dovnitř+

[Wenai Lafayette]

Wenai: +přijde k ní, vezme jí ty věci a položí je na zem+ Jenom jsi nervózní. Nebuď, Brienne. +natáhne se k ní a políbí ji+ Nic se nestane, slibuju. +chytne ji pevně za ruku+ Zařídím to.

V Síni: +je tam spousta lidí, královna na lavici a po jejím boku několik rádců a mezi nimi i Jorah, hned, jak si všimne Syr se královně omluví a přispěchá za Syrianou+ Už jsi zpět. +přivítá ji s úsměvem+

[Syriana Spinnel]

Brienne: Rytíř by neměl být nervozní +zatvrdí čelist, ale pak se na ni podívá a povzdechne si+ dobrá, dobrá +rozhodí rukama, ale pořád sleduje chroumavého koně+ zasloužila bych seřezat rákoskou +sedne si na bobek a trochu se tam vzteká sama na sebe+

Syriana: +Stoupne si na špičky, aby viděla a vidí Dany usazenou na hromadě polštářů+ Rytíři Jorahu +pousměje se na něj, ale je vidět, že moc dobře nepořídila+ půjdu si dát horkou lázen, než to tady dořešíte s Matkou Draků +pohladí ho něžně po tváři+