Pokoj s výhledem

[Syriana Spinnel]

Otevře dveře a vejde dovnitř a opře se o zavřené dveře Viktore, měl bys na chvíli čas? řekne po chvíli hluchého mlčení

[Viktor Lafayette]

+koukne na ni a zvedne jakože překvapeně jedno obočí+ Zapomněla sis tu nějaké věci? +zeptá se klidně, jen v hlase mu cosi zvoní+ Měla jsi dát vědět na recepci a mohli jsme se domluvit na dobu, kdy tu nebudu.

[Syriana Spinnel]

Jo, to jsem mohla. svírá v ruce klíče až má bílé klouby na prstech Nebudu tě zdržovat... Viktore udělá k němu krok blíž, spíš se jenom v chodbě posunula ze tmy do příšeří chtěla jsem si promluvit o našich.. našich dětech

[Viktor Lafayette]

+zprudka se nadechne a opře se na židli+ No? +řekne a v hlase má led a stiskne silně čelisti k sobě a dech už nemá taky tak vyrovnaný jako před chvílí+

[Syriana Spinnel]

Ten chlad jeho hlasu do ni udeří jak blesk a zmrazí ji na místě Nicci se po tobě ptá a Viki s Brianem... nechtěl bys přijít ke mě podívat se na ně? Nemusím u toho být, pokud nechceš... hlas se jí klepe jak osika ve větru

[Viktor Lafayette]

+prudce se zvedne, židle za ním odletí a sevřenými pěstmi praští do stolu+ Tak ty mi budeš dovolovat, abych viděl svoje děti? +zavrčí tak, že by se za to nemusel stydět vlkodlak+ Ty mi jenom pošleš nějaký papíry k podepsání, ještě k tomu, když jsem pryč. +hlas se mu pomalu zvyšuje+ Ani slovo. Ani řádek, prostě jenom pár úředních papírů! +víceméně se zase uklidní, aspoň hlas se mu uklidní+ Co jsem ti udělal? Ne, ne moment, já jsem ti neudělal nic a vlastně mě ani nezajímá, co se stalo. +posadí se zase, po výbuchu hněvu ani památky+

[Syriana Spinnel]

Mimoděk při prvním jeho výbuchu vzteku couvne o kousek do zadu, ale zatím neutekla, i když takhle ho vidí prvně a no... má z něj strach Můžeš je vidět kdykoliv chceš, to přece víš, v ničem ti bránit nebudu. Odhodlá se, když se zase Viktor posadí, udělat víc kroků k němu Viktore... hlas jí trochu přeskočí, ale snaží se neuhnout pohledem když jsem ti poslala ty papíry... proč jsi je podepsal? dostane ze sebe tu otázku a leze to z ní jak z chlupaté deky

[Viktor Lafayette]

Já nic nevím. +zavrčí+ Se mnou totiž nikdo nemluvil, jen pár právníků. +prohrábne si trochu křečovitě vlasy a když se ho zeptá na papíry, tak k ní zvedne pohled+ Já nic nepodepsal. +řekne bezvýrazně a pak se nadechne+ Nenechám se oškubat. +i jemu to zní trochu ohraně, ale čert to vem+

[Syriana Spinnel]

Přece sis nemyslel, že bych ti nedovolila je... v tu chvíli se jí dech zastaví v hrdle a ona na něj zůstane jen zírat s otevřenými ústy a vypoulenýma očima Nebrala jsem si tě pro peníze... řekne když asi milionkrát zavře a zase otevře pusu jako ryba na suchu

[Viktor Lafayette]

+jen zvedne jedno obočí+ Ne? Nenapadá mě jiný důvod, možná ještě společenské postavení. +trochu zavrtí hlavou, jako by se pokoušel přesvědčit sám sebe+ Já ti nevěřím.