Salonek

[Magnus Arnar]

(Cože? Dračí ochranka? No, já se picnu!!! )

Styx: Nechci krotit valkýry.+ Nasává její vůni a docela málo přitom přivírá oči.+ Zkrocená valkýra postrádá veškerou přitažlivost a moc. Zkrocená valkýra již není valkýrou.+ Pozvolna povolí sevření a stojí proti Styx, aniž by jí držel. Dál spokojeně vstřebává její tělesnou vůni.+ Chci vedět, jak voní ta nejkrásnější valkýra, jakou jsem kdy potkal...chci, je to tak vzrušující. Jsi tak divoká, jako malé dráče, jako vichřice a jako náhlý příchod zimy. Obdivuju se ti a chci tě cítit...proto...+ Neustoupí ani o krok, ale přesto je proklatě blízko a je jen na Styx, zda setrvá.+

[Styx]

(neboj, dráček přiletí na pomoc jenom když je Styx v nebezpečí... a to teď ani zdaleka nevypadá )

+pořád odolává jeho uhrančivému pohledu, i když tedy má co dělat, aby neutonula v modrých hlubinách jeho očí+ Hm... takže máš rád nezkrocené divošky? Drsný muž drsného severu +zablýská se jí v očích. Jak ucítí, že povolil sevření a dal jí opět volnost, uvolní napětí svalů a pousměje se+ Jsem ráda, že nejsi jako tví bratři. Ne proto, že bych se ti neubránila – ubránila bych se +řekne přesvědčeně+ ...ale protože nemám ráda násilníky. Člověk si všechno užije mnohem víc, když to chtějí oba +pozvedne koutek úst a pak s úsměvem naslouchá jeho lichotkám. V rozpacích konečně přeruší oční kontakt a sklopí zrak. Pohled jí přitom sklouzne na jeho polonahé tělo. Neubrání se tomu, aby tak zblízka nesjela obdivným pohledem po jeho věčnými boji vypracovaných svalech, lesknoucích se potem z nedávného boje s ní. Cítí, jak jí tělem projede jako blesk mohutná vlna touhy po tom severském válečníkovi, kterou se snaží před ním úporně skrývat, ale taky si moc dobře uvědomuje, že si bude muset nechat na něj zajít chuť. Z hrdla se jí vydere trhavý vzdech+ Díky za komplimenty, pane.. kterou ženu by nepotěšily. Ale myslím, že by bylo pro oba lepší pokračovat v našem rozhovoru. Ehm... kde jsme to skončili? +zeptá se trochu rozpačitě+

[Magnus Arnar]

Styx: +Jakoby svedl krutý vnitřní boj, prudce se od ní otočí a udělá dva dlouhé kroky zpět ke stolu. Pevně sevře pohár s vínem a rychle ho vyprázdní až do dna. Na Styx se nepodívá, dokud si nesedne zpět do křesla. + Ptala ses, paní, co obětovat Frig. A já říkal plášť...z nejjemnější látky, vlastnoručně vyšívaný. Je zvykem ve vaší zemi, aby ženy v zimě ve volných chvílých vyšívaly?+ Změní téma tak rychle, jakoby se přehnala vichřice. Ovšem je-li Styx pozorná, může vidět, že jeho tělo se vzdává té krátké chvíle v její blízkosti mnohem pomaleji.. +

[Styx]

+sleduje ho, jak se prudce odvrátil a oddechne si, že to pro tentokrát ustála. Ale sama si není jistá, jestli ji to vůbec těší, protože se obává, že odmítnutím svého hosta urazila. Po chvíli udělá pár kroků ke stolu a posadí se+ Ano.. tedy.. ne. Vlastně... já nevím, co zdejší ženy dělají po nocích... ale vyšívání to nebude +mluví trochu nesouvisle, protože nemůže odtrhnout zrak od jeho upnutých kalhot:)+ Pane... omlouvám se, pokud jsem ti způsobila nějaké potíže +cítí, že Magnus asi docela trpí, ale obdivuje ho, že to nedá ničím najevo+ Ráda bych ti to nějak vynahradila. Přijmi, prosím, mé pozvání bydlet na mém hradě, dokud nenajdeš hroby svých předků a nevrátíš se zase zpátky na sever +udělá mu velkorysou nabídku+

[Magnus Arnar]

Styx: +Je evidentně zvyklý ovládat se až k zbláznění.+ Pokud má doma žena muže, nepotřebuje po nocích vyšívat. Když její muž opustí domov, pak má čas vyšívat, tkát a vařit byliny.+ Přehodí si nohu přes nohu a jeho obličej ztvrdne jako kámen.+ Jsem ti, paní, velice zavázán. Rád přijmu tvé pohostinství. Jsi laskavá. Doprovodíš mě na mé cestě? Budu se moct těšit tvou přítomností?

[Styx]

Já muže doma nemám, ale opravdu necítím potřebu po nocích vyšívat nebo tkát +ohrne nosík nad takovou zábavou. Všimne si, že Magnusovi ztvrdl na kámen už i obličej a trochu si to dává za vinu, tu náhlou změnu jeho chování+ Kam chceš doprovodit? +zcela nepochopí+ Pokud při hledání těch hrobů, tak velice ráda. A pokud myslíš do tvého pokoje, tak od toho mám tady skřítka. Ale pokud tě má přítomnost opravdu tak těší, ráda tě doprovodím a ukážu ti tvé komnaty. Můj host, můj pán +usměje se na něj+ Jsi-li už unaven, můžeme jít.

[Magnus Arnar]

Styx: Jsi příliš laskavá, paní. Měl jsem na mysli mou výpravu za hroby svých bratří a otce. Znáš zdejší kraj a tvá přítomnost by mi byla nade vše milá. Máš vzácný dar, který postrádají naše ženy - jsi vtipná. To je něco, co bych vyvážil vším zlatem, které mám.+ Všimne si, jak je nervózní a nejspíš i pochopí, proč.+ Pokud mě doprovodíš do mých komnat, bude to pro mě víc než jen čest. Měl bych předtím velké přání. Mohl by mi tvůj skřítek připravit koupel?
+Naleje si ještě do poháru víno a pozvedne ho.+ Ne vždy je nám souzeno mít vše, co si přejeme. Třeba jednoho dne, nádherná valkýro...budu tě smět vidět i jinak než jako svou hostitelku.

[Styx]

+je moc ráda, že to erotické dusno trochu pominulo a ona pomalu vychládá+ Moc ráda tě provedu okolím Orlího hnízda, opravdu tady znám každý kámen. Jen mi je divné, že netuším, kde ty hroby jsou. Nakoec to bude místo, kolem kterého chodím skoro denně a vůbec netuším, že jsou to mohyly +zasměje se už trochu uvolněně+ Moc ráda tě provedu hradem a ukážu ti tvé pokoje. Sídlo je velké, tak doufám, že tady nezabloudíš +usměje se a zavolá si skřítka+ Failone, máme hosta. Připrav pro něj pokoj. Ten na sever +mrkne na Magnuse, že to bude mít stylové+ A taky horkou koupel +skřítek se ukloní a odejde splnit rozkaz. Styx se opět otočí k Magnusovi a dolije víno i do svého poháru+ S tím nelze, než souhlasit, člověk nemůže mít vše a ihned. Musí doufat a věřit, že jednou se mu všechna přání vyplní. O to víc si toho pak užije +pohlédne na něj zpoza hrany sklenky+ Sama mám spoustu nesplněných přání. Jaká jsou ta tvoje? +napije se a nadále nespouští z něj oči+ Jak jinak myslíš? +možná tuší, ale chce to od něj slyšet+

[Magnus Arnar]

Styx: Díky - moje cesta bude od dnešního dne prozářena sluncem..+ I on na ní hledí přes pohár vína.+ Měl bych po chodbách tvého sídla sypat hrách, abych našel cestu ven?+ Dovolí si náznak humoru.+ Má tajná přání - mám taková. Rád bych jednoho dne spatřil planinu v jižním Skåne, kde jsem se narodil, jako její vládce. V síních Valhally bych rád zapěl svým slavným předkům oslavnou píseň....a tebe - tebe bych rád viděl, valkýro ne jako hrdou ženu, ale jako vášnivou, vzrušenou milenku. Rád bych se dotýkal tvých pevných bradavek a ochutnával medovinu z tvého klína.+ Upije vína.+ Každé přání má zrát a uskutečňovat se v pravý čas. Pak naplní člověka vrchovatým štěstím, splní-li se. A jaká jsou tvá přání?

[Styx]

+skřítek oznámí paní, že pokoje pro jejího hosta jsou už připraveny a čeká, aby ho tam odvedl+

(dále tedy tam - Komnaty Magnuse Arnara)