Ložnice pro hosty

[Ares]

Má co dělat, aby se opět tvářil naštvaně, obzvlášť, když se Laně rozevře župan a on zahlídne kousek její bělostné kůže. Působíš mi samé potíže, krásko. řekne tiše, no jeho výraz i když naštvaný, už není tak tvrdý.

[Lanevra]

Aha °zahučí. Není to poprvé co jí někdo řekl že je na obtíž. Složí si ruce na prsta, takže se celá dokonale zahalí motýlími rukávi županu. Je to hold prcek° Když působím potíže, tak proč se ke mě vůbec znáš?! °povíšeně pozvedne bradu, semkne rty a přivře oči. Radši bude chladná a naštvaná než smutná° Nikdo tě přeci nenutil vůbec semnou mluvit. Jsi bůh! °přechází trochu do zlosti° Tak se nemusíš starat o nějakou ubohou pársetletou upírku! °je nějaká hysterická, kocovina je hold sviňa°

[Ares]

Přimhouří oči. Vůbec se mu nelíbí, že se Lana vzteká. To mu bere vítr z plachet. On tu chtěl být ten naštvaný. Svěsí ruce podél těla a přistoupí k ní blíž. Ano, jsem bůh...bůh války. Tak proč s tebou chci mluvit? zeptá se tiše. Zní to trochu ztraceně. Čím jsi mě tak omámila, Lano, že se nedokážu dotknout jiné ženy, abych nemyslel na tebe? postoupí ještě o krok blíž, až se téměř dotýká jejího těla. Ta touha dotknout se ji, je téměř nesnesitelná.

[Lanevra]

°Uvnitř znejistí, ale navenek se tváří pořád vzpupně° Mluvit? Stejně moc nemluvíme... °zamručí. Je nejistá z toho jak je blízko. Není to takové to rychlé jak se nasebe vrhnou v návalu vášně, protože tentokrát to vypadá na "vážný rozhovor" z nějakou hlubší pointou. Jen neví na jaké téma se tu teď bude mluvit° Tak bys možná měl začít používat prostenal °navrhne mu drze, přestože si je skoro jistá že jí za to nějak potrestá° Já nevím. Neznám tě. Jsi moc složitý °odpoví už vážně°

[Ares]

V očích mu vzplane hněv, když ho tak beztrestně uráží. Nehraj si se mnou, holčičko. Zkoušelo to jen pár lidí, ale litovat svůj čin, už neměli možnost. zatne ruce v pěst, aby jí náhodou neublížil, nakonec se však ovládne. Chvíli na ni jen kouká. Až teď si všimne, že má jiný účes než posledně. Možná je načase to změnit. řekne teď už celkem klidně, jako odpověď na její předposlední větu.

(i když, upřimně, nedovedu si to tak zcela představit)

[Lanevra]

Chceš si... povídat? °dotáže se opatrně. Vzdáli se o půl kroku a dřepne si na postel. Vzlíží nahoru k němu° Nebo chceš změnit to že mě znáš? °navrhne druhou věc co by mohl chtít změnit° Já se omlouvám žě tě urážím, ale jsem prostě takové °začne tedy z mluvením, kdyby to bylo to co myslí°

(Co? Že si spolu promluví? Já taky ne, ale skusit se má všechno.:-))

[Ares]

Hněv z jeho očí se někam vytratí. Ne…já nikdy nebyl na hovory. Vždycky jsem preferoval rychlé a někdy i docela bolestivé řešení situace. Co se samozřejmě v tomhle případě použít nedá. Pokroutí hlavou, svěsí ramena. Klekne si, takže jejich oči jsou v jedné úrovni. Ruce položí na postel podél jejího těla, nepatrně se ji dotýká. Vím jen, že se všechno, co jsem znal, mění. Kdysi to bylo o hodně snazší. Už to nevydrží, zvedne pravou ruku a konečky prstů ji jemně přejede po tváři. Odhrne její tmavé vlasy. Já vím, že si. No je to jen jedna z věcí a já bych jich rád znal víc. Jeho ruka se sveze na její krk a po její klíční kosti vklouzne pod župan. Jednoduše nedokáže držet ruce klidně, když tu před ním Lana sedí téměř nahá.

(Ach jo, on se prostě nezmění)

[Lanevra]

Však já taky nejsem řečník °připustí tento svůj velký nedostatek. Trochu nakrčí obočí když si dřepne před ní na podlahu° O změnách vím své °povzdechne si. Sleduje jeho neposednou tlapu jak jí vjíždí pod župan. Zamračí se na něj jako sedum čertů, ale oči jí hrají pobavení° Na příští diskuzy tě přivážu k posteli °vyhrožuje, ale rychle zase zvážní° Třeba nejsem tak zajímavá jak ti to připadá °podtokne něžně. Pohladí ho jemně po tváři, palcem skončí u jeho dolního rtu, který obkrouží° Děsiť tě tím že jsem umír a že netušíš jak moc jsem vlastně... zlá, asi nemá cenu co? °zeptá se se smutným úšklíbnutím°

[Ares]

Přejíždí dlaní Laně pod županem. Myšlenka, že by ho svázala, se mu už nevidí tak nemyslitelná, vlastně mu připadá celkem vzrušující ....možná časem. Nepatrně se ušklíbne, pak ale opět zvážní. Pohlédne jí do očí, které jsou taky vážné. Kdybys pro mě nebyla zajímavá, nebyl bych tady, u tvých nohou. podotkne tiše, hlubokým hlasem. Celé mu to připadá takové nereálné, ale přesto je tady a říká to, co říká. Vytáhne ruku z jejího županu a sevře v ní její dlaň, která ho hladí po tváři. Něžně jí do ní políbí. V skutečnosti bych docela rád věděl, jak moc zlá dokážeš být. Chytne se tématu, jakoby se konečně opět dostali k věcem, které zná. Ve všech těch citech si připadá ztracený.

[Lanevra]

°Je trochu překvapená jeho náhlím přívalem něhy, spíše si zvikla na výbuchy vášně, ale těší jí to° Co bys chtěl znát drahý? °zeptá se s drobným jiskřením v očích° Otom jsem jsem vyhrávala sázky o nejvíce uřezaných uší? Nebo třeba jak je pro upíří pleť prospěšná koupel ve vaně plné krve? °takové věci by asi lidi mohli poděsit° Nebo °ovine mu ruce kolem krku° ti ukážu jak pokročili mučící metody od tvých dob... ostatně vy jste neměli elektřinu °zableskne bělounkými zoubečky ve zlém úsměvu°