Ložnice pro hosty

[Memory]

"Tak teraz by som mala povedať, že som múdra, nezávislá, samostatná, vzdelaná a zábavná...a samozrejme prirodzene krásna." zasmeje sa a pozrie naňho so šibalským výrazom, po chvíľke však trochu vážnejšie dodá. "Ťažko sa mi hodnotí samú seba, lebo mnohé veci sa mi môžu vidieť inak, ako ich vidia ostatní. To musíš vedieť ty, či sa ti vidím dostatočne zaujímavá.....Dobre, takže teraz otázka na telo." uškrnie sa. "Koľko si mal mileniek?"

[André Bourson]

Ale to všechno je přece pravda +zasměje se šibalsky+ A proto teď ležíš vedle mě... +políbí ji na ramínko+ v mé posteli... +další polibek na krček+ v mé náruči +a další na nosánek+ Milenek? +odmlčí se a zavře oči a leží, jako by spal. Po chvíli pootevře jedno oko, protože cítí na sobě Memořin pohled+ Co je? ... počítám... +zachechtá se, když uvidí její udivený výraz+ Ale vážně... nevím, kolik jich bylo. Po rozchodu se Styx jsem se snažil zapomenout v náručí jiných žen a střídal jsem je jako ponožky. Později jsem hledal za ni náhradu a měl jsem několik dlouhodobějších... +ušklíbne se tomu relativnímu pojmu+ ...vztahů. Přesné číslo ale ode mne nechtěj. Nevzpomenu si na všechny +pokrčí rameny a doufá, že jí dostatečně odpověděl+ Co tě baví? Co děláš ráda?

[Memory]

Pri každom jeho bozku spokojne privrie oči.
"To ich bolo naozaj tak veľa?" pokrúti pri tom hlavou a snaží sa tváriť neveriacky, ale v podstate ju na tom nemá čo prekvapiť. André je veľmi pekný chlap a chlap bez záväzkov si dokáže život skutočne poriadne užiť...
Zamyslí sa nad ďalšou otázkou. "To je pomerne ťažká otázka." nakrčí trochu čielko. "Mám pocit, že okrem práce a občasného vysedávania po baroch nerobím v poslednom čase nič iné." zakryje si rukou ústa, akoby práve povedala niečo veľmi nevhodné, no keď ju dá dole, na tvári jej pohráva úškrn. "To nebolo veľmi vhodné." usmeje sa. "Mám rada prechádzky v prírode, najmä beh. Rada čítam a veľmi rada tancujem." povie zamyslene. "Čo rád robíš ty?" vráti mu otázku.

[André Bourson]

Ne... nebylo jich tolik. Do hodiny bych je určitě spočítal +uculí se+ Takže ty ráda vysedáváš v barech? +trochu se zamračí+ Sama? +vyzvídá+ Tak čtení máme společné. Já zase dokážu hodiny vysedávat v knihovně. Zajímám se o zbraně, hlavně bodné a sečné a baví mě bojové umění. Taky běhám. Ne že bych to přímo miloval, spíš kvůli své práci. Musím si udržovat skvělou kondici +pokrčí rameny+ Ve skutečnosti ale moc rád lenoším +zasměje se a pak jí nenápadně zívne do vlasů+

[Memory]

Zasmeje sa nad jeho výrazom a jemne ho pohladí po tvári. "Nehovorím, že je to môj koníček, proste len v poslednom čase vždy bola nejaká akcia. A ak si môžem vybrať, tak vždy sedím s niekým. Nevyzerá to moc dobre, keď žena sama pri bare do seba obracia poháriky." povie šibalsky. Pri zmienke o bojovom umení spozornie. "V poslednom čase uvažujem, že by som sa aj ja nejakému bojovému umeniu priučila. Mám pocit, že tu na LoSe každý nejaké ovláda." Len čo si André zívne, automaticky sa jej chce spraviť to isté. (holt empatia). Len tak tak zívnutie potlačí. "Tuším aj ty si už nejaký unavený." zasmeje sa a pobozká ho na bradu.

[André Bourson]

Myslím, že ty bys ani nikde neseděla dlouho sama. Jsi totiž nepřehlédnutelná +ústa se mu zvlní do širokého úsměvu+ To ti schvaluji, bojové umění není nikdy na škodu. Člověk by se měl umět bránit v případě napadení, nebo umět zaútočit na nepřítele +ušklíbne se, když vidí, jak Mem přemáhá zívnutí+ Byl to přece náročný den, kdo by se divil. Nehledě na to... +otočí se k oknu+ že venku už začíná svítat +uculí se pobavěně+

[Memory]

"Merlin," pozrie tiež von oknom. "my sme sa tu rozprávali skoro celú noc? Teda nie len rozprávali." uškrnie sa. "Mala by som ísť." posadí sa. "Nech si odo mňa na chvíľu oddýchneš." žmurkne naňho.

[André Bourson]

Když se člověk dobře baví, čas utíká rychle +uculí se významně+ Oddechnout si od tebe? Naopak... budeš mi chybět +stáhne si ji ještě k sobě a dlouze ji políbí+

[Memory]

Ešte sa nechá k nemu stiahnuť a chvíľu sa mazlí s jeho perami. "Aj ty mi budeš chýbať." zašepká pred tým, než sa odtiahne. Pozbiera svoje veci, oblečie sa, no po očku stále sleduje Andrého lebo vie, že ju pozoruje. Vo dverách sa ešte otočí a pošle mu vzdúšný bozk. "Dobrú noc...alebo skôr ráno." s úsmevom naňho mrkne. Vyjde von a premiestni sa domov.

[André Bourson]

+vrátí se z Memořina večírku a vleze do sprchy, kde po dlouhém přemýšlení dojde ke konečnému rozhodnutí. Oblékne se na dlouhou cestu, zbalí si pár svých věcí a než opustí Orlí hnízdo, nechá na stole pro Styx vzkaz, načmáraný na pergamenu:

Drahá Styx.
Děkuji za tvou pohostinnost, ale je nejvyšší čas vrátit se zase do Francie. Moje návštěva bohužel nesplnila svůj účel, za celou dobu se mi nepovedlo přesvědčit tě, aby jsi se se mnou vrátila zpátky do bezpečí Řádu.
Nemohu tady už déle zůstat a ochraňovat tě. Nic mě tady nedrží a mám své povinnosti k Řádu ve Francii. Proto tvou osobní ochranu s důvěrou předávám zpátky tvému příteli Tonymu. Přestože se my dva nemáme moc rádi, jsem přesvědčen, že je ten nejpovolanější, kdo tě spolehlivě ochrání, v tom mu zcela důvěřuji. Přesto dávej na sebe velký pozor, všude na tebe číhá nebezpečí. Jsi až moc důležitá pro naše nepřátele i pro náš Řád.
Doufám, že tě brzy zase uvidím u nás doma, protože to, že jsem se s tebou nerozloučil osobně a odjel jsem narychlo, jsem udělal záměrně, abych tě přinutil přijet do Francie. Odpusť.
Miluji tě.
Tvůj Morsmordre.