Soukromé pokoje J-C

[Asher]

Já vím... Zašeptá tiše a nic víc neříká. Jen přistoupí ještě blíž, až se jejich aury prolnou, přitáhne ho k sobě a přitiskne svou tvář na jeho. Zlehka mu prsty přejíždí po zádech a část té bolesti a zoufalství bere do sebe, aby mu aspoň trochu ulehčil to břímně Vládce. Ale přesně to, z tebe dělá tak dobrého pána, mon ami. To, že narozdíl od většiny ostatních, z toho nemáš radost a potěšení. Šeptá mu ta slova do vlasů a jemně otírá svou levou tvář o jeho.

[Jean-Claude]

*beze slova se o něj opře plnou vahou, ruce volně podél těla, jako by ani nebyly jeho. Vdechne Asherovu vůni a jen víc skloní hlavu a trhaně vydechne, až ho jeho dech zalechtá na hrudi* merci, mon mamour...*odpoví tiše,konečně sebou trochu škubne a probere se, na okamžik se na něj zadívá a přitiskne se k pravé straně jeho těla, zvedne ruce a prostě ho pevně obejme. Přejede dlaněmi po zádech a slabě se mu pousměje do vlasů* kdes nechal košili, mon chardonneret?

[Asher]

Jen se usměje a přitiskne se mu k rukám, jakoby se chtěl stát jeho součástí. Úsměv se mu rozšíří, když se ho zeptá na košily. Nemám ponětí. Nějak jsem ji tu ani nenašel. Z hlasu je přímo znát, jak se usmívá.

[Jean-Claude]

*nepustí se ho, jen se tiše rozesměje a s tím zvukem se mu pod rukama uvolňuje, jako by z něj něco těžkého spadlo..opře si čelo o jeho rameno a nemůže se přestat smát, pak se přinutí toho nechat* myslíš, že jí narostly nožičky a odešla? *při představě prchající košile se znovu roztřese tichým smíchem...asi mu trošku šplouchá na maják, po té akci s Aubreym:D*

[Asher]

Začne se také tiše smát. No není to vyloučené. Po těch rysech vypadávajících z komína bych uvěřill všemu. Prostě se asi rozhodla se na to tady vykašlat. Nepřestává se smát, čelo opřené o jeho rameno. Trochu se odtáhne a zavrtí nevěřícně hlavou. Pak se mu zadívá do očí a koutky mu cuknou. Zas asi viděl prchající košili:D

(no asi jim to dalo nějak zabrat:D Becca schizofrenní, J-C šplouchá na maják:D)

[Jean-Claude]

*snaží se nesmát, až z toho slzí* tak to má ta košile víc rozumu než my všichni dohromady..že vzala nohy na ramena...*nadechne se a vydechne a zvedne ruce do vzduchu, že dobrý, ale jak se střetne s Asherovým pohledem, tak to nevydrží a rozesměje se na celé kolo a musí se ho chytit, aby nešel k zemi*

(jj, každý má něco..oděvy dostávaj nohy a prchaj hromadně ze šatníku...)

[Asher]

Tak trochu se tam podpírají navzáje, ani jeden není schopný se ovládnout. To tedy má...ale...třeba se ještě vrátí. Možná se jí stýská. Potřese hlavou, jakoby se pokusil vzpamatovat, moc to ale nepomáhá. Napdne ho, co by si asi pomyslel nezávislý pozorovatel:P (asi že se pomátli:D)

[Manori]

(ASI?!to máme z toho, jak čtem ty glosované hrůzy...ted jsem v prvným veledýle a to nejde...)

*protáhne se zákulisím a tiše proklouzne dveřmi. pak na místě zamrzne a nevěřícně na ně kouká, jestli se jí to zdá, jak se tam objímají a kymácí se smíchy* co...*mávne trochu bezmocně rukama ve snaze opsat celou situaci*

[Jean-Claude]

*vzhlédne a sjede si jí pohledem* košile s nožičkama...*vypraví ze sebe mezi smíchem. Nadechne se a snaží se uklidnit, setře si narůžovělé slzy z tváře a narovná se trochu nejistě.*

[Asher]

(to mi povídej, já si našla i pár dalších stránek a fakt to nezvládám, hýkám tady jak osel:D ale je to fakt geniální, to se musí nechat:D)

Zvědavě se podívá, kdo je načapal a okamžitě ho přemůže další vlna smíchu. No vida, tak jsem to uhodl...Vrátila se. Zhluba se nadechne a na J-C se neodvažuje podívat, ví jistě, že by rázem byli tam, kde před tím. I tak mu koutky pocukávají.