Temný kout obývacího pokoje

[Wenai Lafayette]

Jo, mám to tu ráda. +pokrčí rameny+ Babička to tu chtěla opravit, ale umřela a nikdo jiný se tu o to nestaral. Mohla bych to dát opravit, ale zrovna si z hlavy nemůžu vyhnat jinou věc, která mě plně zaměstnává. +pomalu se začne oblékat+

[Geralt]

Je to škoda. Ano? jakou jinou věc? *Rukou jí přejede po ňadru a pak si začne šněrovat kalhoty*

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj+ To se nikdy nedozvíš. +přetáhne si svetr přes hlavu+

[Geralt]

*zdvihne obočí* uvidíme, osudu neporučíš *už je s oblékáním hotový* mno jak se dostaneme zpátky? poběžíme? *zkusí to, ale nemyslí, že mu to podruhý vyjde*

[Wenai Lafayette]

++přijde až k němu+ Nikdy. +pak se ušklíbne+ No tos uhád, mě sotva unesou nohy, jsem ráda že stojím a ty bys chtěl běhat. +pomalu vyjde před letohrádek+

[Geralt]

Dobře *přiběhne k nim pes, který se celou dobu toulal po lese* tak ty se přemísti a my doběhneme jo? budu tam hned *líbne ju na víčka a už metelí k Tvrzi a pes za ním*

[Wenai Lafayette]

Dobře. +usměje se a přemístí+

[Geralt]

Dohajzlu tohle už mi bez varování nedělej! +spadne na zem a je mu blbě z přemístění+ musím se tam vrátit +řekne po chvilce a sbírá se na nohy+

[Wenai Lafayette]

+povzdechne si+ Pro koně? Určitě se to dá zařídit. +vytáhne hůlku+ Jsou nebezpeční.

[Geralt]

To ty jsi taky, s tadytímhlenctím... Ne, pro koně ne, pro meče +zapne si kazajku a zašněruje kalhoty+