+vlastní zoo co

Asi ju spíš dorazily všechny ty okolnosti...+přikývne+ Vůbec se jí nedivím, já z toho byla prvně taky dost na prášky. A být to můj bratr, tak ho asi zabiju! No..víš...možná sem jí to jako kamarádka měla říct hned, jenže...jednak sem nevěděla, jak to vůbec bude, jestli tu zůstane, jestli budem fungovat..což teda nevím ani teď, každopádně si připadám, jako bych jí to zamlčela. Ale co sem měla udělat? Naběhnout a hned jí to vyklopit? Tyhle věci musí slyšet od něho...
Přes šest set?! Já to brala tak n ějak podle stylu víš, mi nepřišel moc...středověkej, nebo tak. Tak jasně, že dvě stovky jsou pro nás obyčejný lidi dost, ale představ si, že se normální úpír, bez speciálních efektů +uculí se+ plánuješ si žít tisíc let a on tě za měsíc někdo odkrágluje! To je ještě depresivnější, než když víš, že máš..+mávne rukou+ šedesát let před sebou. Ti mocnější to mají dobrý, že sou odolnější, takže budou asi i trvanlivější..a podle akčnosti. +jestli strkají prsty tam kam nemají...+
Mh..jako...+pozorně ji poslouchá+ jako že by ses stala úpírkou? +vykulí na ni oči+ Ale to..to by bylo drsný! +docela překvapeně+ to by bylo hodně drsný!