Hlavní pokoj

[Rebecca Altamirano]

Rty jí zvlní uličnický úsměv. Ne tak docela...jen jsem tomu malinko pomohla. Pousměje se. No to ještě nevím jistě, co všechno, ale nejspíš budu improvizovat. Uculí se a když uvidí láhev Jacka a růži zářivě se usměje. No...úplatky by ti šly na jedničku. Mrkne na něj. Tak se posaď kam je libo a okoštujem to. Sedne si na velkou pohovku a mávnutím ruky vyčaruje vázu pro růžičku, do které ji vloží. Tak...jak ses měl, co jsme se neviděli? Zadívá se na něj se zájmem a postaví na stůl dvě sklenky.

[Tony Dolohov]

+svlékne hábit a hodí jej přes křeslo, pod ním má své oblíbené oblečení – má jich samozřejmě několik, nechodí pořád v tom samém, jen je to podobný styl – černou košili, u které si nedopíná horní knoflíčky, a černé kalhoty. Sedne si vedle ní na pohovku a rozhlédne se pozorně po okolí. Dělá to pokaždé v cizím prostředí+ Jak se bavíš celé dny sama v takové pustině... nenudíš se? +zahledí se ven z okna na tu drsnou krajinu a přemýšlí, co se tady dá dělat+ Já? Odpočíval jsem... aktivně +pousměje se, to může být cokoliv+ Tak, na to naše severské setkání +pozvedne s úsměvem sklenku, které předtím oběma naplnil+

[Rebecca Altamirano]

Ne, nenudím se tu. Celé hodiny se toulám se svými vlky zdejšími lesy, občas lovím, Pousměje se. a tak vůbec relaxuju. Nejsem tady tak často a tak dlouho, abych měla možnost začít se nudit. Většinou ne dýl, než pár dní. Vysvětlí a zatočí obsahem sklenky. Tak aktivně...proč mám pocit, jakoby to znamelo totéž, jako kdybys řekl pracovně? Uculí se. Na setkání... Pozvedne svoji a zlehka jí cinkne o jeho. Napije se a zadívá se na něj přes okraj skleničky. A jak ty nejraději odpočíváš? Tedy kromě toho, že aktivně, to už vím. Cuknou jí koutky. Je zvědavá no:P.

[Tony Dolohov]

Práci a odpočinek od sebe zásadně odděluji. Svou práci udělat musím, a přestože někdy je to pořádná dřina, mám ji rád +napije se lahodného kořeněného nápoje a nechá si jej s požitkem válet na jazyku+ Odpočívám tak, že dělám, co mě opravdu baví. Nedokážu zbytečně zabíjet volný čas například válením se v posteli... výjimkou je, když v ní nejsem sám +uculí se rozverně+ Tím jsem vlastně částečně odpověděl na tvou otázku. Odpočívám při sexu. Je to zaručený recept k uvolnění svalového i duševního napětí po náročné misi. A když není s kým, vyrazím na lov +schválně neřekne koho+ Rád hraji hazardní hry, procvičím si při nich pevnost nervů a chladnokrevnost. Ale abych nemluvil jen o sobě... prozraď taky něco na sebe... zajímá mě to +spoutá ji upřeným pohledem+

[Rebecca Altamirano]

Poslouchá ho a nepatrně se usmívá. To je zvláštní, skoro bych řekla, že se po mě opičíš. Uculí se. Ne vážně, u mě je to dost podobné. Pokud nejsem v práci, jsem většinou tady, občas chodím omrknout sídlo v Irsku. Ale jinak... žiju prací. Pousměje se a pokrčí rameny. Eee...o sobě? Znejistí trochu a koukne na něj. Nevím, co by tě tak mohlo zajímat a co ještě nevíš. Usměje se. Jsem jen obyčejná čarodějka, ze které se čistě náhodou stala i upírka. Když mi sudičky věštily nad kolíbkou, asi byly sjetý. Ušklíbne se napůl pobaveně.

[Tony Dolohov]

Další podobnosti, které máme společné? +uculí se a zkušeně přivoní k whisce+ Nebudeš zase tak obyčejná, když jsi mě zaujala +usměje se a přisedne si k ní blíž, jako by se o tom chtěl přesvědčit na vlastní oči+ Abych nezapomněl... chci ti poděkovat za krásný dárek. To byla pouhá náhoda dát mi něco, čím jsem přímo posedlý? +zasměje se tomu+ Co ti ale za to dám já? +podívá se na ni tázavě+

[Rebecca Altamirano]

Hmm, to máš asi pravdu, ale neříkej mi to často, jinak zpychnu, nafouknu se a prasknu. Zasměje se. Nemusíš vůbec nic, byl to naprosto neplánovaný nápad. Ale když jsem je u nás viděla, nemohla jsem je tam nechat a vzpoměla jsem si na tebe. Pokrčí rameny, jakoby o nic nešlo. A jsem ráda, že se ti líbí. Usměje se. Navíc nebylo tak těžké odhadnout, že ti padnou do oka. Jen jsem si řekla...Z čeho mám vždycky obrovskou radost? Uculí se pobaveně. A nápad byl na světě.

[Tony Dolohov]

Vzpomněla? Tak to mě potěšilo +opět se mu na rtech mimoděk rozvlní sebevědomý úsměv, že na něj myslí krásné ženy, snad za to ani nemůže+ Však já už si najdu způsob, jak se ti odměnit za tu milou pozornost +natáhne paži přes opěradlo za Beccinou hlavou a dotkne se prsty jejího ramene+ Předpokládám, že máš tady i stylovou finskou saunu +vyzvídá+

[Rebecca Altamirano]

Tak to jsem už teď napnutá, co vymyslíš. Uculí se. Tak to předpokládáš naprosto správně. A nemám jen jednu, ale dokonce dvě. Jednu tady uvnitř a druhou asi deset metrů od chaty, v samostatné, nefalšované dřevěné boudičce. Pochlubí se s úsměvem. Když se zlehka dotkne jejího ramene, tváří se, že si toho nevšimla. Díky tomu, že není tak opilá jako na goluxině rozlučce, nerozhodí jí tak snadno.

[Tony Dolohov]

Předpokládám, že jako ochlazovací koupel po saunování využíváš nějaké ledovcové jezero poblíž chaty +pronese se zájmem+ Mám rád saunu. Uvolní svalové napětí a zklidní stresovaný mozek a činnost srdce. Při mé práci je to přímo povinná procedura +přes tvář mu proběhne temný stín zvrácenosti, který ale rychle zmizí, a tajemně se usměje+ Popravdě... nejvíc si v sauně užívám březové větvičky. V mé dlani... na něčích zádech +prudce se pohne a nečekaně zvedne Rebeccu do náruče+ Nemáš chuť pořádně se se mnou zapotit? +šeptne jí do ucha+