od Regulus Black » sob pro 31, 2011 7:24 pm
Sirius: Tak důležité je, že tě tady někdo poslouchá, zasměje se a kouká, jak blázen, jak se zpod stolu vyloupne další pes. No, zvěře tady máte, že si můžete otevřít malou zoo, uculí se. Odkdy ty vůbec miluješ zvířata? Zeptá se s pobaveným úsměvem. Ale ne, vlky, ty už vůbec. Myslel jsem něco magičtějšího, něco, co se jen tak nevidí. Třeba... chiméru, nebo jednorožce. Měl bych o zábavu postaráno. Zvědavě pozoruje ten cvrkot kolem, je to něco zcela jiného, než to ticho, co má doma. Neuzavírám se, naopak, jsem vstřícný každému. Asi budu muset opravdu vyrazit někam mezi lidi a jít svému štěstí naproti. Mrkne na něj lišácky. Přemýšlel jsem dokonce, že bych si našel nějakou práci. Teď, když už jsem dokončil opravu baráku, mi bude doma asi dlouhá chvíle.
Meg: Poslouchá se zájmem její povídání o tom, jak se seznámili a u toho požáru se trochu napjatě zavrtí na židli. Tak tomu říkám osud. To bych nikdy neřekl, že jedna malá nehoda s mlékem rozdmýchá takovou velkou lásku, cukne lišácky na oba obočím. Vidíte? Když jsou si dva souzeni, osud si najde cestičku, aby je spojil dohromady. A mně to teprve čeká. Ale vážně by mě zajímalo, co pro změnu číhá na mně. Zasměje se a strčí si do pusy poslední sousto. Tak já bych mohl jít zdobit hned, nabídne se. Usměje se na Sarah, jak se jí líbilo to kouzlo-nekouzlo. Tak to zkusíme spolu, chceš? Vezme si další kousek mandarinky a chvilku s ním dělá letadýlko. Řekni čáry-máry-fuk, počká až to malá vysloví a nechá zmizet ovoce v její pusince. No vidíš, jak jsi šikovná. Zvládla jsi táák moc těžké kouzlo, pohladí ji za odměnu po vláskách a pak se otočí k Meg a Siriusovi. Je docela smělá, a já se bál, že se bude přede mnou schovávat pod stolem. Zasměje se.