Far far away... Geraltův svět

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj, když vidí, jak se na to Marigol těší a vtiskne mu ještě rychle jednu malou pusu než se zase rozejdou za dryádou+ Co tu vůbec budeme dělat? Tedy kromě chytání inspirace a obdivování krás dryád?

[Okolí]

Zase si tak nevěř, básníku. +zamumlá, ale dost nahlas na to, aby to slyšeli, pak zpomalí tak, aby ji ti dva zanedlouho došli a jde s nimi, po nějaké době se zastaví a zapíská, z křoví jí odpoví jiné zapískání a dyráda spokojeně pokračuje dál, pořád tak, aby šla s nimi+

[Wenai Lafayette]

+Wenai zmlkne, když je dryáda vede dál a dává pozor, kde se co šustne a co dryáda dělá a jde za ní+

[Okolí]

+vede je houštím, po stezce, která není skoro vidět, v jednu chvíli chytne Wenai za ruku a vede ji přímo ve svých stopách, pak ji zase pustí, když vyjdou na malou mýtinu, potok, který celou cestu sledovali se tam rozšířil do malého jezýrka a kolem rostou docela hustě stromy a keře+

[Wenai Lafayette]

+rozhlídne se+ To už jsme tady?

[Okolí]

Ne. +shodí z ramene luk+ Tady jenom přespíme, už se stmívá, dojdem tam zítra, vy jste se celou cestu tak táhly, že jsme neměli šanci to stihnout.

[Marigold]

+Otře si pot z čela a vrhne na dryádu nehezký pohled, protože je momentálně trochu udýchaný nemůže hned odpovědět, ale pak dech nabere, což je docela průser, jelikož začne nadávat jak špaček+ Jo tak mi se táhli? no tak promiň že nejsem dryáda, nevážím třice kílo i slukem a neskáčů přes větve jako srnky. To leda tak Wenai může na svých lehkých nožkách napodobovat dryády +rozhlédne se kolem, potom si kecne na jeden pařez+ Pojď ke mě +požádá Wenai+ Začíná mi být zima +dodá s úsměvem+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj+ Zahřeju tě, chceš? +mrkne a přitulí se k němu a neodolá, aby ho nezačala trochu osahávat a políbí ho na krk+ A v noci se budem muset pořádně tulit, abysme nezmrzli. +nostalgicky si povzdechne, ale jako na hezký vzpomínky+ Spát pod hvězdami, to mi už chybělo. +pěkne se na něj usměje+

[Okolí]

+ušklíbne se na Marigolda a jde se napít k potůčku+ Tak to radši běžte spát hned, protože budeme vstávat za svítání a kus cesty nás ještě čeká. +pak se natáhne na zem a sleduje nebe, jako kdyby tak už chtěla zůstat celou noc+

+kolem se šeří, les se stmívá a mezi stromy houstnou stíny+

[Marigold]

+usměje se+ To byl přesně můj postranní záměr, abys mě hřála ve své sladké náruči má krásné vílo +hladí ji po zádech v dlouhých tazích a tiše si povzdechne+ Tady je mi daleko líp než u tebe ve zlaté kleci. Žádné čtyři stěny a strop, jen nebe nad hlavou co září stovkami hvězd a jedním kulatým poutníkem měsícem +pochvaluje si+ Miluji tě má krásné čarodějko.