+líbá Marigolda, objímá ho, ale když uslyší to zahvízdnutí, tak se strašně lekne, protože její ostražitost povolila, rozhlédne se, koukne na šíp, bleskově ho zhodnotí (a při tom dělá, že tomu nerozumí) a pořád drží Marigolda za ruku, je to tak trošku majetnické gesto, trošičku, a kouká na blížící se dryádu, netváří se nijak vzdorovitě, spíš zvědavě a trochu nervně se usmívá+ Ahoj, +řekne nakonec, když tam před nimi dryáda přistane+ my sme tady jenom... čekali... +podívá se na Marigolda+
(však od toho máš Wenai, aby to našla
třeba hned ta první tady :
http://www.pisnezlarpu.wz.cz/laegovky.htm )
Nil mortifii sine lucre.