Far far away... Geraltův svět

[Marigold]

Jsi roztomilá když se tak kroutíš! +naží se jí nesmát, ale moc mu to nejde+ A krásná +přisune se k ní, aby jí pohli krátce políbit+ Děkuji že mě krmíš ty má malá hospodyňko. Skvěle se tak připravuješ na to naše farmaření +s chutí se pustí do jídla, ale alkohol kupodivu nechá stranou+ Zatím jsem u nich nic takového neviděl. Pijí vodu a šťávy z plodů, mám jisté neblahé tušení že s těch co už opadali na zem, ale nepátral jsem po tom. Poprvé jsem byl vůbec rád že mi daly něco najíst, jelikož polovina z nich nevypadala zrovna blaženě s toho že mě tam mají.

[Wenai Lafayette]

+culí se+ No však já jsem na tebe s pluhem zvědavá. +pojídá koláč+ Hm, hm, ovocný šťávy. A proč že tam vlastně jedem? No jo vlastně, kvůli tý mí magii. +zavrtí hlavou+ Ale jenom kvůli tobě, abys věděl. Ovocný šťávy. +mrmlá si pro sebe+

[Marigold]

Nevím co ti na nich vadí? Jsou zravé a docela dobré. Ona i voda je leckdy lepší než víno, protože skutečně zažene žízeň +snaží se jí navést na to jak to tam bude skvělé+ Dobře... +zamává rukama jako že se vzdává+ Máš naprostou pravdu, je to strašné a někdo by je měl naučit vařit pivo, ale já se do toho nehrnu. Kdo ví co by vzniklo za nápoj kdyby k alkoholu přidali tu svou zázračnou vodu.

[Wenai Lafayette]

+rozesměje se a dojí svůj koláč a nenápadně se rozhlídne a chopí tu svou loutnu+ Tak co? Už mě budeš učit? No ták. +snaží se ho uprosit+ Prosím. +strašně se na to totiž těší+

[Marigold]

+olíže si ruce od jídla, zapije to trochou vína, přeci jen se musí posilnit před takovým výkonem, a dlouze, zpytavě na ni pohlédne+ Neodbytný malí skřítek +obviní ji+ Dobře +vytáhne kapesník, do kterého si začne utírat prsty+ Nejprve si utři ruce, ať ji neupatláš +nabádá ji a podá jí kapesník+

(To jsem si na sebe upletla bič. No tak já si budu vymejšlet, stejně to dělám pořád. )

[Wenai Lafayette]

+zvedne oči k nebi, ale ruce si utře a vrátí mu kapesník, apk si vzorně sedne a čeká jak začne, hledí na něj, loutnu v rukách, opatrně ji svírá+

(to neva, klidně si vymejšlej, já na nic hrát neumím a nevyznám se v tom, takže to nepoznám )

[Marigold]

Dobře, tak začneme +zastrká si kapesník zase zpátky do kapsy a přisedne si blíž k Wenai, takže se jí mírně dotýká bokem+ Nejdřív se jí musí správně naučit držet a znát základní položení prstů +přejde od svého obvykle veselého, bezstarostného hlasu k vážnému, vlastně skoro lektorskému+ Takhle +nastaví jí ruce a prsty do správné polohy+ Tak a teď drnkni +pobídne ji+ Mělo by ti vyjít základní ton

(Tak všechny strunné nástroje pracují na základním principu rozechvění struny a jejího utišení. +ramenokrčík+)

[Wenai Lafayette]

+nechá si postavit správně prsty, pozoruje, jak je má rozestavěné a pak lehce přejede palcem po strunách a vydá to, kupodivu, ten základní tón, Wenai se zářivě usměje+ Jsem to ale šikovná. +pochválí se+

(cože to? tak já ti budu věřit když to říkáš )

[Marigold]

+Usměje se+ Naprosto geniální má krásná vílo +pochválí ji jako správný učitel+ A teď ho budeš drnkat dokud já s ním nebudu plně spokojený i kdybys měla prsty do krve rozřezané o struny +řekne trochu ledovým hlasem a zamračí se+ Ne, jen si to párkrát zkus a budeme pokračovat +zase se usměje+

( Já taky skoro nevím o čem mluvím, to se jen inspiruji fyzikou.)

[Wenai Lafayette]

+zkouší drnkat, jen tak, pak zkouší různý tlak prstů levé ruky, aby věděla, kdy to zní nejlíp, pak se ustálí na tom, co zní nejlíp a drnká, koukne na Marigolda+ Tak co?

(jo to je další věc, ve které víceméně plavu, ale jenom trochu )