Labyrint

[Castiel]

(mě chceš oddělat křesťanskými kecy??? DDD no tý vole, mi dáváš kapky DD)

Nedopadlo by to tak, kdyby sis nehrál na Boha ty a nezačal jsi ovládat lidské životy *zavrtí hlavou* Náš otec věděl, proč jim dal svobodnou vůli, proč jim dal život *kývne hlavou ke grupě* Dokážeš si představit ten zmatek, kdyby byl každý osvícený a svět by byl dokonalý? *kouká na něj smutně* Sám jsem to zvoral..i já jsem chtěl pro lidi to dobré..zachránil jsem spoustu duší..nebo si to aspoň myslel.. *zadívá se před sebe, jako by se mu obrázky minulosti promítaly jako film před jeho očima* A uzavřel jsem smlouvu s ďáblem *povzdechne si* Takže vím, jak se cítíš *přikývne* Nemůžeme ovládat lidské životy, prostě to nejde *zavrtí hlavou* Náš Otec je jediný, kdo ví, co má dělat *dojde k němu a položí mu ruku na rameno* My můžeme jenom podat pomocnou ruku, pokud nás o to požádají *kouká na Man a malinko se usměje* Nech je jít *řekne polohlasem*

[Okolí]

Ale já jsem je nechtěl ovládat. +vyadá ublíženě, jako, co si to o něm Cass vůbec myslí+ Můžou odejít, já jse tady nedržím. +podívá se na lidi a pak pomalu mávne rukou a objeví se tam zrcadlo, co jím skupina z labyrintu vešla dovnitř, tak jím můžou zase vyjít ven+ Nechci tu už být. Jsem čím dál šílenější. +zavrtí hlavou+ Jak se mám ponaučit, když akorát zešílím?

[Styx]

+chvíli poslouchá dialog mezi anděly a když je Amaranth konečně všechny propustí a ukáže jim cestu ven, sebere si svoje přesýpací hodiny a vydá se k zrcadlu+ Tak pojďte +mávne na ostatní, aby si rozebrali, co je jejich a šli, než si to Amaranth rozmyslí+

[Rebecca Altamirano]

Stále zachmuřeněji oba pozoruje a poslouchá a fakt se jí děsně líbí, jak o nich mluví, jakoby by tam ani nebyli. Tak se raději pohledem zaměří na věci na stole. Chlupy, hodiny, které si vzala Styx, váza, pohár... Napřímí se, jak jí dojde, že tam je něco hodně špatně. Hmm, promiňte, že vám do toho skáču, ale mám pocit, že ti něco chybí... Že jo? Upře pohled na Amarantha. A tím pádem i mě... Kde je ta krev? Vybalí to přímo a začíná mít velmi ošklivé tušení, které plynule přechází do velmi těžkého nasrání.

[Postrach]

Beccy: on tu krev Kain vůbec nedonesl...*zaslechne ji* proto jsme byli v řetězech, když jste přišli..měl jsem být náhradní dárce..*zamračí se, vezme pohár a na nic nečeká, mizí z dosahu andělů za ostatními*

[Manori]

*mrkne na Casse, pak zpátky na ostatní, vezme Amonovu vázu a doběhne ostatní venku za zrcadlem, aby je mohla provézt labyrintem ven*

[Rebecca Altamirano]

Nevěřícně ztuhne a ze všech sil se drží, aby nezačala ječet. Ten prokletý bastard má neskutečný štěstí, že už je mrtvej. Je si jistá, že to už Wenai vykonala. Protože teď bych se toho jeho přání ujala s největší radostí. Syčí vztekle a věnuje poslední pohled Cassovi a Amaranthovi. Pak se otočí a následuje ostatní za zrcadlo. A už také zuřivě přemýšlí, kde ta krev může být. Carabas... Dal ji určitě jemu. Zavrčí po chvíli a v očích ji zle zablýskne.

[Styx]

+svírá opatrně v ruce hodiny, je fakt ráda, že je má zpátky a vyrazí za Man, která vypadá na to, že ví, kudy ven+ Povedeš nás kolem té bestie? +docela ráda by viděla, jaké monstrum je tam honilo+ A hlavně musíme najít Amona.

[Margarit Black]

*konečně se zvednou z místa, kde se odklídili a oddechli si, že můžou jít a šli s ostatníma*

[Castiel]

*povzdechne si* Můžu tě uspat *navrhne* A už nikdy nebudeš muset čelit čemukoliv *zavrtí hlavou a pozoruje skupinu, jak se hrabe do pryč*