Camorr

[Locke Lamora]

jaký následky? Co to meleš kurva? +vyletí na něj LOCKE.+ uzdrav ji úplně +tón má přinejmenším rozkazovačný+ a nebudeš toho nikdy litovat +když ji došije tak přes ni lehce přehodi halenu aby na ni nehledel, hodí mu velký měšec plný solaru+ chvíli ji tu pohlídej hned se vrátím a pak ji odvezu! +vyběhne z domku nejkratší cestou k chrámu a doletí tam celý zchvácený+ jeane! Potřebuju pomoct +oddechuje+ jde o Wenai honem!

[Wenai Lafayette]

+felčar se na něj ušklíbne+ ona nebude mít následky venku. Ale vevnitř. Říká se, že když někoho pijí růže ze staroskla, že má potom skleněné srdce, tvrdé, jako starosklo. +když mu hodí měšec, tam si z něj vezme solár a zbytek položí vedle Wenai, protože to nechce a kontroluje její dech+
Jean: +vyletí z křesla a převrhne sklenku s brandy+ Co se děje?! +zeptá se ho, ale už v poklusu za Lockem+

[Locke Lamora]

+Když už zase běží zpátky, s Jeanem po boku tak si říká že to nikdy nedopustí, aby uvnitř zamrzla, zkratkovitě Jeanovi vysvětlí o co jde+ Já bych ji neodnesl až k nám brácho, málem jsem vypustil duši jen ten kousek +vtrhne do domku bez zaklepání a ihned přiskočí k Wenai a neví jak ji zvednout, aby jí moc nehýbal stehy a zády, tak jen bezmocně koukne na Jeana jestli má nějaký geniální nápad+

[Wenai Lafayette]

Jean: No jasně, protože vážíš asi o dvě kila víc než ona. +jednoduše, ale opatrně vezme Wenai do náruče a vyjde s ní ven+
Felčar: Tímhle jí to natírejte. +vtiskne mu do ruky mastičku+ A tohle je vaše. +do druhé mu dá váček se soláry+ Sbohem.

[Locke Lamora]

Jo cajk, jasně +skryje matičku do jedné z mnoha kapes kabátce+ Jeane, buď opatrnej +dívá se s obavami na to její hubené tělo v jeho velkých tlapech. Podívá se na měšec co mu podává felčar, jen zavrtí hlavou a vyjdou z domku+ Jeane, řekni mi jakej jsem kurva debil, prosím tě o to.

[Jean Tannen]

+úkosem se na něj podívá, protože se snaží držet Wenai a nikde s ní nesletět+ Vysvětli mi souvislosti, ne každej má tak těžkej mozek jako ty? Ale podle mě jsem jenom zamilovanej ... ehm, debil. +zazubí se na něj+

[Locke Lamora]

No znáš mě +šourá se vedle něj+ chtěl jsem jí ukázat to nejhezčí místo v Camorru a vzal ji do skleněné zahrady +zvedne k němu provinilé oči a hned je zas sklopí k botám+ a tak nějak tam spadla +zamručí+ Díky za tvá slova. +Jde před Jeanem a snaží se mu vyklízet cestu od lidí, ale ti se klidí spíš díky jeho šílenému pohledu+

[Jean Tannen]

Pochybuju, že za to můžeš. +řekne mu+ Ty bys ji neuhodil ani kytkou. Jako opravdovou kytkou. Na to seš do ní moc blázen. +zašklebí se na něj+ Když už sis ji vzal.

[Locke Lamora]

jistě že bych ji neuhodil, co si to o mě myslíš Jeane? +zamračí se na něj se staženým obočím a pak se zastaví a otočí se k němu+ Jeane, já jsem... Sabetta už to ví že to tak není? teda abych ti... pro mě jako by se tak stalo +přizná po chvíli+

[Jean Tannen]

Jen to nejlepší, kámo, jen to nejlepší. +koukne na něj+ Se Sabetou si to všechno musíš vyřídit sám, my jí nic říkat nebudem. +koukne na něj, ať s tím nepočítá+