Camorr

[Jean Tannen]

+Jean se zvedne a dožene ho+ Jsi v pořádku, Locke? Zemřel ám otec, jasně, že budeme pár dní v prdeli. Ale pak to přejde. Nemůžeš čekat, že na jeho pohřební hostině budem plánovat nějaký vloupačky. I když je možný, že on by si to přál, tak přesto je hrozně těžký se vyrovnat s tím, že tu už není. +ještě na něj smutně koukne, zavrtí hlavou a odejde zpátky ke stolu+

[Locke Lamora]

Jeane, já nechci být tak v prdeli. Odešel, já byl přímo u toho vzpomínáš? +řekne dutě+ slíbil jsem mu... zaplatím cenu smrti, jenže poněkud se kurva na mě valí hromada zasraných povinností, jako třeba navšítivit dnešní rozmrdané noci Capu Barsaviho a spravit ho o jeho odchodu, tak mi odpusť, že jsem se nerozbrečel a nesložil se tam. +hlas nemá naštvaný, jen přetažený+

[Jean Tannen]

+ještě na něj koukne+ Zkus se chvíli chovat jako člověk, Locke.

[Locke Lamora]

Tak jo +rozhodí rukama a když odejde Jean tak vezme první lahev co je po ruce a celou ji vyžahne a začne hledat druhou+

[Wenai Lafayette]

+přijde za ním a sebere mu tu lahev, ať chce nebo nechce, třeba násilím, pak ho k sobě otočí+ Přestaň se chovat jako malej fracek. Je toho na tebe moc. Copak si neuvědomuješ co se stalo? Možná ani nechceš. Tak toho nech a prostě buď chvíli smutnej, kvůli němu a kvůli nim. Cappa to určitě pochopí.

[Locke Lamora]

uvědomuju si to, a strašně mě to tady řeže +hlas má zaplantaný a v očích má slzy+ Do piče, já jsem tě se neměl brát když to tu stojí za staré hovno, není to vůči tobě fér! Mělo to být všechno skvělý a my se mít... nesmíš mě tak.. nechci abys mě tak viděla +otočí se od ní a vytře si z těch očí slzy, nebo se o to spíš snaží+

[Wenai Lafayette]

+kousne se do rtu a pevné ho obejme zezadu+ Locke chci ti pomoct ať už brecis nebo ne. Věděla jsem do čeho jdu a s kým. S tebou Locke.

[Locke Lamora]

A neřekneš to na mě nikomu? +otočí se k ní ztraceně, a pevně ji svírá v náručí hlavu zabořenou do jejích vlasů které jí smáčí jeho slané slzy+

[Wenai Lafayette]

Jasně, že ne. +polibi ho na tvář+ Chceš si jít lehnout teď. Odpocnes si. Pojď. +pomalu ho odvadi do pokoje+ a vsechno si promyslis.

[Locke Lamora]

+Nechá se odvést jako malej kluk, drží se jí za ruku a padne i s ní na postel+ já mám všechno rozmyšlený. Miluju tě. Co víc si rozmýšlet +zabručí jí do rtů, a políbí ji unaveně. A omotá se kolem ní jak had+