Souboj Remus kontra Regulus

[Regulus Black]

Útesy nad mořem na pobřeží jižní Anglie, patřící Blackům, od dětství Regulusovo nejoblíbenější místo na zeměkouli. A že ji prošel křížem krážem.

[Regulus Black]

Přemístí se na místo souboje. Je těsně před svítáním, od moře vane studený vlhký vzduch. Zavře oči a na chvíli nasává slanou vůni a soustřeďuje se na to, co ho za svítání čeká. Možná je to dnes naposledy, co tady stojí a zítra tady bude stát místo něj obrovský dřevěný kříž, který bude vidět z dálky. Možná však tady za pár týdnů udělá velkolepý svatební obřad, hodný Blacků.

[Remus Lupin]

*s prvními slabými paprsky slunce, které jen chladně se prokousávají oparem se s tichým prásknutím přemístí a pomalu se blíží na místo určení...podivně vnímá každý detail kolem sebe, každou nerovnost pod podrážkami bot, jako by si mozek chtěl zapamatovat co nejvíc z toho všeho kolem, dokud má čas...*

[Regulus Black]

Přes hukot moře, burácejícího o útesy, uslyší za sebou kamínky, chrastící o sebe pod něčími kroky. Otočí se a v slabém světle počínajícího rozbřesku zahlédne přibližovat se svého soka. Dobré ráno, pane Lupine. Jsem rád, že jste dostál svého slibu a přišel jste se se mnou utkat. Usmívá se trochu povýšeně.

[Remus Lupin]

Já své sliby vždycky plním...*odpoví mu chladně a zastaví se pár kroků od něj* a co vy? stále jste si to nerozmyslel, svou výzvu? *zeptá se spíše pro forma, rozhlédne se a taky nasaje vlhkou slanou vůni moře* docela hezké místo...*poznamená, on ve tváři nemá žádnou zlobu ani povýšenost, hřeje ho vzpomínka na včerejší rozloučení se Styx*

[Sirius Black]

*na chvíli z dálky pozoruje ty dva, chvílema se mračí a chvílema se uculuje, bo mu to přijde vtipné..pak zavrtí hlavou, protáhne se, bo je na něj trochu moc brzo a dojde k nim...jen pozoruje, mlčí*

[Regulus Black]

To je dobře, pane Lupine, protože jen velice nerad bych přišel o tento souboj. Jednou provždy se konečně rozhodne, kdo kam patří. Do země, nebo k milované dámě. Rozhlédne se směrem k východu, kde už začínají probleskovat první podzimní paprsky slunce. Miluji tohleto místo. Proto jsem si jej vybral. Ale zajisté jsme se sem nepřišli bavit o krásách přírody. Budete mít svého sekundanta?
Najednou si všimne, jak k nim přichází Sirius. Na tváři se mu objeví široký úsměv, že vidí bratra a málem vykročí, aby ho objal. Pak mu to dojde a chvíli jen nevěřícně zírá a očividně znejistí. Siriusi? Vypraví ze sebe konečně Ty... jdeš proti mně? Zmatenost se mu zračí v jeho tváři a jeho klid náhle zmizí.

(ten můj sekundant určitě ještě spinká v prachových peřinkách, je to na něj moc brzy, tak musíme ještě počkat )

[mollyz]

+Profrčí kolem s transparentem NEZABÍJEJTE VLKY, JSOU TO OHROŽENÁ ZVÍŘATA a zmizí v dáli...+

(To klidně smažte.)

[Remus Lupin]

*vycítí na sobě pohled, tak se otočí a vidí přicházejícího Siriuse...i trochu proti jeho vůli se mu na tváři rozlije široký úsměv, natáhne se a krátce ho obejme* díky, žes přišel...*mrkne na něj a pak se otočí zpátky na Rega* tak můj sekundant dorazil..myslím, že představovat vás není třeba...*trochu mu zajiskří v očích, když vidí, že se regulus tváří, jako kdyby do něj něco bacilo*

(molly: to né.. )

[Regulus Black]

Velice chytrý taktický tah, pane Lupine, tleskám vám. Plácne teatrálně pár krát do dlaní. Usmívá se, ale úsměv je chladnější, než to mrazivé ráno, které se právě probouzí. Pokud jste to udělal proto, abych byl v souboji nervózní a indisponován tím, co mi provedl můj vlastní bratr... pohlédne k Siriusovi a jeho pohled je plný zklamání, zloby a pohrdání ...špatně jste mě odhadl. V mém životě mám mnohem důležitější priority, než se věčně vtírat do přízně své vlastní krve. A pro ty priority jsem dnes tady a budu za ně s vámi bojovat.